Zázrak, na který stačí jen 4 suroviny. Brambory, mouka, voda, sůl! Než stačíte 2x mávnout vařečkou, z hrnce už stoupá dým. Než řeknete “simsalabim”, už se nesou na stůl. Já si myslím, že s čerstvou brynzou jsou nejlepší! Máte-li brynzu rovnou ze salaše od bači, k tomu voňavou vyuzenou slaninu, byl by hřích nepustit se do přípravy pravých slovenských halušek.
(Víte, že ovčí mléko ve srovnání s kravským obsahuje dvojnásobek vápníku? Tradiční slovenská brynza se vyrábí z nepasterizovaného ovčího mléka a zachovává si všechny původní biologicky aktivní složky. Obsahuje mnohonásobně více mléčných bakterií než jogurty.)
Kde se dají sehnat originální suroviny, když nikde v okolí bača své stádo ovcí nepase? Já dostala tento úžasný jedlý dárek od přítelkyně Heleny.
(Vůně “opravdové” slaniny se nedá s ničím porovnat. Pro tu vůni odpustíte i nějakou tu kalorii navíc. Halušky s brynzou bez slaniny? To raději ani nezkoušejte.)
O haluškách se říká, že nejlépe chutnají, když je vaří chlap, protože příprava vyžaduje mužský přístup. Žádné přesné vážení, stačí jen trochu přirozeného citu pro věc.
(Když je to “mužský recept”, tak by měl rozhodně asistovat muž! Pokud se ovšem neujme celé realizace sám. Neměla jsem šťastný den! )
Den před kuchařskou premiérou jsem se dala do studování této lidové slovenské receptury a našla jsem vážně hromadu zajímavého materiálu. Jak je uvařit i jak je zaručeně zkazit 🙂 Králem všech bludných receptur se stal ten, na který níže uvádím link. Až budete číst tuto parodii na “slovenské halušky”, bude vám to jasné. Diskuze pod článkem dává jasný signál, že co je moc, to je moc. Diskutující se diví: “Cože? Vařené brambory? Vařená brynza? U nás se neříká brynza, ale bryndza! Na halušky bazalka? Nedělejte z toho Itálii! Tyhle halušky jsou velmi divné! Který chytrák napsal takový recept na slovenské národní jídlo? To musela být nějaká pomatená kuchtička!” … Takovým receptům se věřit opravdu nedá … Co na to říct? Raději nic … Nebo to raději nečtěte. Halušky podle toho neuvaříte a bača by vás hnal holí od salaše až do Aše. Zajděte raději sem, kde se o haluškách dozvíte dost a jsou to zaručeně seriózní informace. Přečtěte si to! … a nechte se inspirovat.
(Vodu z nastrouhaných brambor slijeme a necháme usadit škrob.
Ten k bramborám po pár minutách vrátíme. Pomůže nám bramborovou hmotu pěkně slepit a nebudeme k tomu potřebovat žádné vajíčko)
Zjistila jsem, že názor na halušky se i mezi odborníky rozchází. Mohou být velké jako malíček nebo mrňavé jako nehtík. Líbil se mi původní recept od bači, který halušky připravoval bez použití vajec. Na salaši vejce často chyběla, ale halušky s bryndzou byly pořád. Tento recept mi přišel nejautentičtější a oceňuji i to, že byl chlapský. Žádné odměřování surovin, všechno pěkně podle citu. Jak to dopadlo? Veškeré mé vstupní suroviny byly tak úžasné, že jsem ani na chvilku nepochybovala o tom, že se z toho prostě musí uvařit dobré jídlo (pokud já neudělám nějakou kardinální chybu). Pozor! Naučila jsem se i ty nejobyčejnější recepty nepodceňovat 🙂 Do přípravy halušek jsem šla s pokorou a respektem.
Halušky s brynzou (pardon “bryndzou”)
- syrové brambory podle chuti
- hrubá mouka + hladká mouka v poměru 1 : 1
- (důležitá poznámka: poměr brambor a mouky by měl být 3 : 2)
- sůl
- máslo
- brynza
- smetana
- slanina
Brambory oloupeme a na jemném struhadle postrouháme do mísy. Bramborovému těstu rozhodně pomůžou škrobovité brambory z loňské úrody. Z nastrouhaných brambor slijeme vodu do hrnku. Necháme ji chvilku odstát a dáme šanci škrobu, aby se usadil na dně. Po pár minutách vodu slijeme, ale usazený škrob vrátíme zpět k nastrouhaným bramborám. Škrob nám směs na halušky pěkně spojí. Podle rady zkušenějších není potřeba v této fázi solit, protože samotná brynza je slaná dost. Přidáme směs hladké a hrubé mouky. Kolik? To je otázkou citu. Respektujte zásadu, že brambor by mělo být víc a mouky méně. Vzniknout musí bramborová směs, která není ani tuhá ani řídká.
(Slaninu nakrájíme na plátky a poté na drobnější kousky. Někdo říká, že lanina má být tak velká, jako dětský prstík, aby byla cítit v ústech. Krájela jsem ji na tenčí kousky, aby se pěkně vypekla a byla křupavá.)
Při vaření se halušky mají jen malounko rozvařit a na povrchu osliznout, ale zase ne moc 🙂 Správně uvařená haluška musí při skusu pěkně pružit. Bramborovou směs nenecháváme dlouho stát, protože stáním rychle řídne. Dáme vařit velký hrnec s vodou, do kterého halušky zaváříme. Když voda vře, mírně ji osolíme a halušky do vroucí vody propasírujeme přes síto na halušky. I zde jsem se setkala s názorem, že není třeba solit, protože o všechno se postará až na talíři brynza. Přeci jenom jsem malou špetku do vody upustila, … tak nějak ze zvyku.
Průměr oka v sítu je cca 1 cm. Zamícháme je, aby se nepřilepily na dno hrnce. Když vyplavou na hladinu, jsou vařeny. Zkusila jsem si z části bramborového těsta druhý způsob, kdy těsto přímo z dřevěného lopára (prkénka) ukrajujeme lžící a sázíme přímo do vroucí vody. Prkénko i lžíci namočte do horké vody, půjde vám to hned lépe. Kousky jsou větší, proto je vaříme o chvilku déle. I tady platí zásada, že když halušky vyplavou na hladinu, musíme je vyndat z vody ven.(Ještě připomenu, že uvařené halušky v žádném případě neoplachujeme pod studenou vodou.)
(Použila jsem síto a stěrku na klasické “Spätzli”, protože ty doma vařím nejčastěji. Halušky se přes síto pěkně propasírovaly, ale zas tak snado to nešlo. Příště budu halušky do hrnce sázet rovnou z lopára! Šlo to podstatně lépe a ušpinilo se méně nádobí.)
Než se halušky uvaří, rozdrobíme do mísy brynzu a promícháme ji se lžící smetany. Znalci doporučují přidat i lžíci “haluškovice”, což je voda, ve které se halušky vařily. Slaninu nakrájíme na jemno a pěkně ji na pánvi vypečeme, aby byla křupavá. Když zavoní dobrá slanina, jen stěží si na halušky neuděláte chuť. V této fázi jsme už ve finále a bude se nosit na stůl.
(Brynza se krásně rozředí lžící smetany a lžící “haluškovice”, tj. vody, ve které se halušky vařily. Zdá se vám koupená brynza trochu hořká? To je známka toho, že má zaručeně prošlou lhůtu. Brynza musí vonět a její chuť ja příjemně slaná a v krku zanechá sametový dojem. Kupte si tu nejlepší a nejčerstvější brynzu, jakou se vám podaří sehnat. Ani cesta na salaš se nejeví jako promarněný čas.)
Halušky rychle scedíme nebo vybereme děrovanou lžící z vody ven. Stará rada praví, že dobré halušky mají být třemi mastmi mazané. Poprvé máslem, kterého přidáme plátek do právě uvařených a scezených halušek. Podruhé brynzou, kterou rozředíme dobrou tučnou smetanou. Potřetí slaninou, kterou mísu s haluškami dekorujeme a která tak lahodně voní, až se sliny sbíhají.
Horké halušky promícháme s brynzou, posypeme vypečenou slaninou a bleskem podáváme, protože všichni už velmi netrpělivě čekají u stolu. Než vezmu příbor do ruky, zatočím ještě nad nebohým osudem halušek pepřovým mlýnkem a potom je sním. Jak se povedly? Byly voňavé, krásně klouzaly do krku a vypečené kousky slaniny je okrášlily a krásně se s nimi laškovalo v ústech. Stačilo přidržet mezi zuby a stisknout. Za ten křupavý zvuk to stálo. I když si strouháním brambor poničíte manikúru, haluškám s brynzou to odpustíte. Tohle jídlo je krásným symbolem sousední slovenské kuchyně, proto bych ráda znala nějaké zaručené fígle, jak na halušky jít, aby byly ještě lepší. Nejlepší! Aby znalec přes halušky řekl, “Lepšie halušky som ešte nejedol.”
Dáte si? Na talíři to není žádná velká estetika, ale ta chuť !!!
Co vy a halušky? Chutnají vám? Podle jakého receptu je vaříte?
(Děkuji nejen za originální suroviny na halušky, ale též za krásné stylové nádobí, na kterém to haluškám opravdu moc slušelo. A nejen jim! Další experimenty již byly podniknuty a nádobí tomu všemu dodalo punc dokonalosti. Velké díky milá Helli. Keramika od Dáši Wallerové potěší nejen oko, ale opravdu se na ní vařit a geniálně servírovat rovnou na stůl. Stala se ozdobou mé kuchyně.
Škoda, že jsem ti nemohla dát alespoň ochutnat. Halušky uvařené z darovaných prvotřídních surovin se staly mým nezapomenutleným zážitkem. Příště se zdokonalím a do vody je budu házet rovnou z lopára 🙂
(Po haluškách se jen zaprášilo, slaniny nezbyl ani kousek, ale pod pokličkou v keramickém kastrolu je brynzy ještě dost. Něco chutného a zimního jsem vymyslela, tak se můžete těšit na brynzové pokračování. Prozradím jen, že to bude recept pro chladné počasí, který krásně zahřeje na duši i na těle.)
Miluji lidové receptury a lidovou tvořivost. V tomto příspěvku se snoubí obojí! Hodlám s tím pokračovat 🙂
Zdravím, paní Šárko,
vy jste snad čarodějnice :-)), právě halušky jsem si udělala v neděli k obědu, tak nějak se mi po nich zastesklo a hlavně, podařilo se mi sehnat dobrou bryndzu – kolega mi ji přivezl ze Slovenska. I když u nás jím halušky s bryndzou jenom já a syn (manželovi místo bryndzy dávám dušené kysané zelí), vařím je často a ráda a ještě raději je baštím…:-)) Těším se na další lidové recepty.
Tausret 🙂 Je krásné, jak obě dokážeme vnímat roční období. K takovým zimním dnům halušky prostě patří :o))) S dušeným kysaným zelím budou u nás někdy příště, ale nebude to dlouho trvat. Nejčastěji dělám domácí špecle, ale halušky jsou přeci jenom blíž našim česko-slovenským tradicím. Lidové recepty mají své mocné kouzlo a umí potěšit.
Já mám halušky moc ráda. Manžel bohužel ne 🙁 Takže si je vždycky jednou za dlouhou dobu uděláme s kamarádem (k téhle práci taky ráda pustím chlapa :)). A nad receptem na zaručeně pravé halušky jsme se spolu vztekali už když byl v Apetitu. Nebyl to jediný \”tradiční slovenský\” recept, který ve skutečnosti má vypadat úplně jinak. Těsto, které se dá krájet, je u halušek vskutku nepochopitelné. Vepřové v mléce jsem dělala minulý týden a bylo fantastické, tak ještě týden a nadejde čas na halušky. Teď mám v lednici spoustu kapustiček, tak se jdu přehrabat v gurmánčím archivu, kde určitě zůstal kapustičkový těstovinový salát 🙂
Keramika je krásná. Skoro bych uvažovala o zřízení přídavné kuchyně, abych si mohla pořídit tak fotogenické nádobí 🙂
Chlapům to v té kuchyni sluší 🙂 Chlapská jídla jsou taková drsně něžná, tak jako ty halušky. Heboučká brynza a v ní poschovávané kousky na povrchu oslizlých brambor. Základní charakteristika je nic moc. Ovšem ta exploze chutí přímo v ústech je nepopsatelná. Vždycky si říkám, jak je možné, že je někdo nemá rád? 🙂 Mám radost, že pečínka v mléce si našla své publikum, které se do experimentu pustilo. Pokud jde o kapustičky, něco navíc ve svém archivu mám a asi to na web dám. Únor je kapustový 🙂 Krásné keramiky není nikdy dost. Jen místa je doma čím dál tím méně …
dobrou chut
Zdravím všechny, kteří si rádi na jídle pochutnají. Českou republikou se stále více rozrůstá Tatranská bryndza, kterou už nabízejí skoro všechny potravinové řetězce a tato bryndza je z Polska => humus. Poláci mají taky Tatry a chtějí, tak proto takový hezký slovenský název Tatranská. Slovensko si na svojí bryndzu zřídilo patent. Pokud kupujete bryndzu, musí tam být Slovenská bryndza (nic jiného). Pokud je tam Tatranská bryndza, je to z Polska, i když je tam zpracovatel Brno. Slovenská bryndza je vyrobena z ovčího sýra a poláci dávají do jejich bryndzy jen 10 – 30% ovčího a zbytek kravské, takže halušky podle toho i chutnají. U nás v Plzni už se pravá bryndza dá sehnat snad jen ve velkém Tescu. A můžete mít sebelepší recept, pokud použijete polskou, budete mít k večeři noky s mlékem a smetanou.
Tuareg:
Díky za užitečné informace! Shodou náhod jsem se včera vrátila z Vysokých Tater a opravdovou tatranskou bryndzu (krom jiného) jsem si domů dovezla. Báječná záležitost 😉 Kupovala jsem si ji na salaši a do žádného potravinového řetězce jsem ani nestrčila nos, což bylo moje štěstí. Možná bych se z nepozornosti nechala na tu polskou chytit a doma by mě to mrzelo.
Ještě poznámka, ve které musím vyjevit svůj pozitivní vztah k Tuaregům na 4 kolech 🙂 Bez spolehlivého auta se nedá cestovat a já na auto tohoto jména nedám dopustit. Pěkný den, Šárka 😉
haluški jsou viborne mam je nekdi ve škole a se slaninou
jasmina:
Tak to je vydatná a klasická verze. Naposledy jsem je měla na Slovensku s domácí brynzou. Nedalo se jim vůbec nic vytknout 🙂
Halusky su chutne a moje oblubene. Skoda, ze obrazky nie su vyobrazene, ale nevadi. Pripravu poznam. Na recepte mi chyba iba vajce, ja ho vzdy pridavam, aj moja maminka ho davala do halusiek a vsetci ludia ktorych poznam.
Tesim sa na dalsie recepty.
Ludmila
Halusky jsou dokonale jak s brynzou tak i se zelim a cibulkou. Recept bez vajicka poznam, lebo je tak varila moja mamka. Vzdy si nechala pusteny skrob z brambor a tim bramborove testo spojila tak dokonale, ze uz nebylo potreba ani vajicka. Fakt vynikajuce a odporucam k vyzkouseni. Navic si myslim, ze takto pripravene halusky byly aj jemnejsi. Zitra opatrim dobrou slaninu a jdu do nich. Obrazky? Pamatuji si, ze tu byly. Nejspis nejaka chybka systemu.
Pekný deň,
Tieto halušky ešte skuste posypať posekaným kôprom,je to výborné. Dobrú chuť!
Bambula:
Dokáži si představit. Kopr je má favorizovaná bylinka, tak si někdy dopřeji i variantu s koprem. Díky za doporučení 🙂
Som Slovenka vydatá v Českéj republike . Možem potvrdiť , že brynzové halušky sú VYBORNE ! ! !
Elenka:
To moc děkuji! Taková velká chvála od Slovenky Elenky právě na tradiční slovenské halušky – na to se nezapomíná! Díky 😉 Už nemůže být větší pochvaly.
Manželka pochází z Liptova,takže mě halušky naučila nejen jíst,ale i připravovat.Tento recept je vynikající,my ale musíme mít talíř před servírováním na stůl posypaný jemně posekanou pažitkou,nebo petrželkou a na stole hrnek s kyškou nebo podmáslím /když není žínčica/a potom je pro nás gurmánský zážitek doveden k dokonalosti.
Honzinn:
Žena od Liptova ví jak na to 😉 Jsem ráda, že se rcp líbí. Talíř posypaný pažitkou jistě jídlo dovede k naprosté dokonalosti. No a hrnek s kyškou či podmáslím na stole mít je povinnost. Děkuji za domácí vychytávky 😉
Neznám lepší pochutnáníčko, než bryndzové halušky. Vylepšil jsem si je po svém – u nás používáme hodně a ke všemu (mimo krupicové kaše) hodně cibule. Středně jemně nakrájenou cibuli rozdělím na dvě části – větší díl osmažím spolu se slaninou, menší díl použiji v syrovém stavu. A je to hotovo. Vše smíchám dohromady a servíruji, samozřejmě posypané pažitkou. Zkuste to jednou i tak. Dostal jsem pochvalu i od Slováka, a to je co říct!
Tenhle recept na halušky je prostě boží, jako všechno na tomto gurmánském blogu. Nemohu se od čtení nějak odtrhnout, ale jakmile se mi to povede, stoupnou si do kuchyně k plotně a budu vařit o stošest. Nasála jsem hromadu inspirace, za kterou moc děkuji a nadšeně objednávám kuchařskou knížku Rande s gurmánkou Šárkou Škachovou. Už se na ni těším a děkuji!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
krasum:
Cibulkou se většinou nikdy nic nezkazí, jistě ráda vyzkouším a nechám se inspirovat. Děkuji 🙂
Helga:
Děkuji za pochvalu 🙂 Víc si nemohu přát, proto poděkování je na mé straně a patří Vám! Kuchařka už brzy budu na cestě za vámi, tak doufám, že potěší a stane se milou společnicí v kuchyni. To by měla mít v popisu práce každá kuchařská knížka. Díky, mějte se hezky 😉
HALUŠKY MÁ LÁSKA. Pracoval jsem, jako řidič autobusu ČSAD a tudíž jsem měl volnou jízdenku. Jednou jsem ve volnu přemýšlel, kam půjdu na oběd.Žena byla v práci a mně se nechtělo vařit. Na autobusovém nádraží stál autobus, připravený na odjezd – do Bratislavy. Rychle jsem se zeptal kolegy, v kolik bude v Blavě a v kolik bude odjíždět. Všechny odpovědi byly uspokojivé a tak jsem si tedy zajel na oběd, na moje milované halušky, 140 km. Ty ale byly, je to již dávno, ale když to teď píši, slintám a ani nikdo nemusel zvonit zvonečkem. Všem milovníkům halušek, přeji vždy Dobrou chuť!
Emanuel Ašenbryl:
Milý pane, ten Váš příběh je jednoduše dojemný! Je krásné umět si udělat radost a dojet si za ní i do Bratislavy. Kde jinde by měly halušky chutnat lépe než na Slovensku? Mějte se moc krásně a ať se Vám stále daří dělat si tyhle drobné radosti, protože šťastný život osud tká právě z těch drobných radůstek, které nám zůstávají v paměti. S pozdravem Šárka Škachová 😉
Tak jsem použil váš recept, velké děkuji. konečně se mi podařili a jsou jak ze Slovenska.
Hnědý Miloslav:
Z Vaší zprávy mám radost 🙂 Halušky demonstrují staré známé pravidlo, že v jednoduchosti je krása! Hned jsem si na ně udělala chuť.
Nejlepší recept na halusky jsem našel rady. Díky Gurmanka !
Radek:
Potěšení na mé straně! 🙂
Dnes jsem je dělal podle tohoto receptu už podruhé .Děkuji za něj, díky tomu mohu teď na Slovensku ochutnat i jiné jejich národní jídla. Protože tyhle jsou jak když je jím tam.
Hnědý Miloslav:
Moc díky za kompliment! 🙂 Šárka
od je známé vaření halušek
Mám halušky velice ráda. Bohužel, bryndza se zhoršila, vyrábí se z průmyslově udělaných syřidel – tak jsem raději přešla na strouhanou nivu, nebo i tvaroh. Na omaštění mám nejraději pražené máslo s červeno-hnědou cibulkou. A maminka, která byla z východního Slovenska, ještě uvařila oškrabané na drobno nakrájené brambory (jen trochu, cca 10% z halušek) a přidala je k haluškám. Vše se promíchalo – není to sice moc vzhledné, ale to pochutnání :-))).
Klaret:
Pravda je, že některé potraviny už nejsou tím, čím bývaly … toho nejde než litovat a vzpomínat. Maminčino vylepšení o brambory muselo být vynikající. Nedávno jsem koštovala v italských Alpách specialitu stávající z pohankových nudlí, kostiček brambor a horského sýru. Byla to mana nebeská, pěkně vydatná. Přesně takové by jídlo pro horaly mělo být. Halušky mám moc ráda, ale moc často se k nim nedostanu. Tak mě napadá, že bych si je zase měla doma připravit a jejich skvělou chuť si pěkně oživit. Chladné dny jsou pro taková jídla tím pravým požehnáním. Co chybí haluškám na vzhledu, to hravě doženou svou chutí 🙂
Koupila jsem bryndzu v Brně od Slováků. Halušky jsem nechala 10 minut v troubě na teplotu 150°C. Je to v pořádku, že se bryndza táhla jako ohřátý ementál?
Eva:
Takovou zkušenost s bryndzou nemám, ale vždycky je vždycky je trochu mazlavá.
Pepř na halušky? A omastit máslem? No, nevím, nevím. Můj tatínek byl Slovák a jeho bratr pásl ovce (čili bača). Na Slovensku jsem vyrůstala od miminka a na salaši u strejdy jsem byla každou chvilku. Halušky se u nás doma vařily poměrně často a na salaši, samozřejmě také. Co rodina, to originální recept. Někde se míchá mouka hladká s polohrubou, jinde hrubá s hladkou…v jiných rodinách jen hrubá. Ale máslo, pepř a smetana? Na salaši bylo máslo vzácností a moc dlouho by poživatelné asi nezůstalo a nebylo ani na co ho používat. Stejně tak, jako smetana, která se vůbec nepoužívala. A pepř? Pokud si dobře vzpomínám, tak ten také ne. Sůl a mletá paprika sladká či pálivá, k ochucení jednoduchých pokrmů, úplně stačily. Případně nějaká ta bylinka, která rostla někde v okolí. Bryndza na halušky se malinko rozředila iba haluškovicou (= voda, ve které se halušky vaří). Ale jen natolik, aby bryndza \”povolila\”, šla dobře rozmíchat a lépe tak obalila horké halušky. K dochucení pak stačí opravdu už jen rozškvařená slanina. Víc nic není potřeba. Vlastně ano….kyslá alebo sladká žinčica. V našich podmínkách kyselé mléko nebo kefír.
Miluju halušky. Od naší stařenky jsou nejlepší. Babi vyrůstala na salaši a tak jí to jde pěkně od ruky, když je hází z lopára do vroucí vody. Nám dětem do nich vždycky přidávala i sladkou smetanu, protože nám bryndza připadala moc ostrá. Ale když je řeč o pepři, vždycky si rádi zatočíme mlýnkem na pepř, protože báječně voní. Hned jsem dostala chuť. Pozdravuji milovníky slovenské kuchyně. Ren
U nás na jižní Moravě se říká brynza bez D. Já tu bryndzu ředím jen tou slaninou, smetana určitě u chudých lidí nebyla. Max. mléko. A domácí kefír k tomu.
Děkuji za úžasný recept! Halušky dělám už dlouho, ale u nás se vždycky dělaly jen se zelím. Vyzkoušela jsem Váš recept a můžu říct, že jíst halušky se zelím je barbarský počin 🙂
Děkuji všem za komentáře a za vyjádřenou lásku k haluškám 🙂 Ta nejobyčejnější jídla jsou prostě nejlepší! Tak ať si je uchováme ještě dlouho v paměti. Pochopitelně přeji Všem, aby jim halušky pěkně voněly z plotny ve chvíli, kdy si na ně vzpomenou a žaludek zatouží 🙂 Podzim, ideální to čas na takové pokrmy!
Dobrý deň, já halušky milujem a Váš recept a pojatie prípravy je úžasný. Zaujímavé je to že to robím presne tak isto a nemajú konkurenciu v chuti. Ale pravda je aj to že bryndza musí byť čerstvá a slanina údená na dreve a nie z obchodu napíchaná nejakou údenou chémiou. Ako sa hovorí v čechách – smekám před Vámi klobouk
Aladár Vanta:
Děkuji za kompliment 🙂 Halušky jsou úžasné! Když se nic nepodcení a neošidíme se o kvalitní suroviny, vždy to dopadne dobře 🙂
Nuž my takéto halušky na Honte nejedávame, takéto robila babka z Mikuláša, voláme ich strapačky. Naše sú iba múčne, bez krumplí, teda zemiakov, na južnom úrodnom Slovensku sú tradičné tieto. A sú vynikajúce, hlavne s bryndzou.
Mimochodom, preklad slova haluska z maďarčiny do češtiny je nok. A keďže na Slovači noky nemáme, všetko akože nok je haluška
Díky za pěkný komentář! Hned jsem na ty halušky dostala chuť 🙂