Andiamo a prendere una pizza! Komu nechutná chřest, ať zůstane raději doma 😉
Říkala jsem si, že jestli právě vy patříte k těm, kteří chřest milují, tak si všechny klasické kombinace stihnete připravit podle osvědčených receptur levou zadní doma. Právě proto vás zvu na pizzu. Samozřejmě že s chřestem. Klasická chřestová jídla jsem již na webu vařila, ale v závěru článku bych je mohla klidně “přihřát” a naservírovat vám je odkazem. Nyní půjde o vaření v polních podmínkách. Má kuchyně stojí na svém místě, ale veškeré standardní vybavení už týden levituje po celém domě. Podnikla jsem výpravu za chřestovým hrncem. Nejprve jsem se vydala na průzkum sama. Po chvilce jsme vyrazili jako expedice s mužem, ale vrátili se s nepořízenou. Než abych bloumala mezi krabicemi a pobíhala domem, to raději budu improvizovat. Dneska to lehce “ošulíme”, ale prostírat se bude. S čerstvým chřestem se nemá otálet.
Jak jsem řekla, jdeme na pizzu. Moje dnešní pizza bude mít i ostré čtyři rohy. „Pizza a taglio“ se peče na plechu a krájíme ji na čtverce. O jarní efekt se postará čerstvý zelený chřest. Atmosféru dotvoří dobré víno a vaše pozitivní nálada. Tak si to nepokazte 😉 Tato porce je pro 2 a plná láhev vína si stejně žádá společnost, tak rovnou prostřete pro sebe i hosta.
Momentálně ve své domácí kuchyni nemám nic na svém místě, tak experimentuji s tím, co mám po ruce a s čím si nepřidělám práci. Rekonstruujeme, pár dnů jsme přežívali na obloženém chlebu a studených mísách, ale bez teplého jídla to po pár dnech jednoho nebaví. To byl důvod, proč jsem se pustila do chřestového pečení. Nemohla jsem v hromadě vyklizeného kuchyňského nádobí objevit ten správný hrnec na chřest, ale místo něj se mi připletlo do cesty chlazené těsto na pizzu s olivovým olejem. Bylo jasné, že měním směr jízdy a jdu hledat pečicí plech. Zelený, mladý a křupavý chřest už čekal na svou příležitost. Mám ho nejraději, proto se na mých stránkách najde víc receptur z chřestu zeleného než toho bílého. Bílý si ráda dám v restauraci, kde se chřest pěstuje. Letos jsem měla štěstí dát si ho vě Švýcarsku. Mňam. S holandskou i béarnskou omajdou, šunkou, bramborem a dobrým vínem. Tak proč si nyní trochu nezaexperimentovat? Dovezla jsem si totiž pěknou hromadu sýrů. A ty se mi budou nyní hodit.
(Našla jsem hrst oříšků – lískové, mandle a pinie – ty vhodně okrášlí můj chřestový experiment. Trochu té jaderné energie nikomu neuškodí)
Těsto na pizzu jsem ponechala na původním pečicím papíru a vyložila jím zapékací plech. Troubu jsem předehřála na 190 °C již v této fázi (bude to rychlovka, tak ať se to hned peče 🙂 Do misky vyklepla 2 čerstvá vejce a přidala jednu misku lučiny s bylinkovou solí a prošlehala do hladkého krému. Stačilo trochu připepřit čerstvě mletým pepřem. Nesolila jsem, neboť jsem použila kousek gorgonzoly a ta je příjemně slaná. Může být i roquefort nebo dobrá niva. Část gorgonzoly jsem rozdrobila přímo do základního lučinového krému s trochu prošlehala. Část jsem si nechala na finální dozdobení. Nyní jsem chřestové pazochy seřízla a konce lehce oškrabala. Chřest jsem vyložila na těsto po stranách a udělala takový pomyslný mantinel (viz foto výše). Poté jsem na těsto naskládala i ostatní chřestové pazochy a přelila připraveným krémem. Někdo by měl letět do sklepa pro lahev vína a dát ho vychladit! Prosím si vhodné bílé 😉
Polovinu takto připravené pizzy jsem ozdobila ještě hrubě nadrobenou gorgonzolou a druhou část jsem pokladla plátky kozího sýru. Měla jsem kozí sýr s popelem, který tomu dal příjemný šmak. Při vyklízení kuchyňky jsem přišla na to, že bych si mohla otevřít oříškový krámek. Pizzu jsem okrášlila ořechy lískovými, mandličkami a piniovými jádry. Loňské vlašáky už nestály za mou lítost. Byly žluklé. Kdybych je raději uskladnila v mrazničce, mohla jsem z nich mít ještě teď radost. Ořechů postačí jen tak umírněně, neboť v tomto jídle jde přeci jenom víc o chřest a oříšky se musí chovat pěkně zdrženlivě.
Pokud nemáte žádný z mnou doporučovaných sýrů, spolehněte se na mozzarellu. Proč ne? Já vařila jen z toho, co bylo u nás doma k mání a o čem jsem byla přesvědčená, že si s chřestem dobře sedne do chuti.
(Je šikovné polovinu chřestové pizzy ozdobit ještě jiným druhem sýra, protože kontrast v chuti je příjemný a budete mít o jeden chuťový moment navíc; proto jsem sáhla po italské gorgonzole)
Pečeme cca 25 minut a po upečení rozkrájíme na čtverce a podáváme. Sklenička vína je k takové slané dobrotě přímo žádoucí. Když chřestová pizza prochladne, můžete ji nakrájet i na menší čtverečky a podávat jako drobná sousta k aperitivu.
Tak takhle si vařím, když nemám v provozu kuchyni 😉 Určitě si to zopakuji i v momentě, až budu mít všechno na svém místě. Mám vyzkoušené, že když jsem v „nouzi“, lépe mi funguje fantazie a proto si tento recept zakládám do svého „zlatého chřestového“ fondu.
Na chřestovou pizzu jsem nespotřebovala celou zásobu chřestového balíčku, proto byl ještě chřest jako hlavní chod. Dopustila jsem se drobného násilí na této vznešené zelenině a udělala něco proti dobrým zásadám. Nicméně se nestala žádná katastrofa a jídlo bylo chutné. Nejprve jsem si říkala, takový recept sem ani nepatří. Vidět to “šéf” – už slyším – píp – píp – píp – píp !!! Ani bych to slyšet nechtěla 😉 Ale moje kuchyně má jen jednoho šéfa, tak si rovnou odpouštím a s prohřeškem se přiznám.
V čem můj delikt spočíval? Dala jsem vařit brambory do osolené vody a když už měly jen pár minut do finále, přidala jsem hromádku chřestu převázanou (halabala) kuchyňským provázkem (miniaturním kouskem – došel!), aby se mi nerozběhl po hladině. Pod pokličkou jsem ho nechala plout a užít si parní lázničku s bramborem v jednom hrníčku. Po pár minutách jsem ho vytáhla ven, z brambor slila vodu a mohlo se podávat. Nikdo mě u toho neviděl 😉 Hromádka brambor, plátek čerstvého másla, plátek šunky, vyskládat křehký horký chřest do vějířku a ještě fofrem usmažit volské oko (vajíčko nebylo starší déle než pár hodin). Sůl, mlýnek na pepř, víno a skleničky. Všechno je na stole, tak „dobrou chuť!“ 😉 Uvařit se dá v podstatě i na koleně. Ať si o tom odborník myslí co chce, špatné to nebylo. Za normální situace bych se k něčemu takovému nesnížila, ale když to jinak nejde, musíme si vystačit i s minimem nádobí a přežít i polní podmínky, … když přijde čas kuchyňských rekonstrukcí.
(I přes drobné švindlování při přípravě to chřest přezil bez újmy na zdraví a byl vynikající. Není nad teplou domácí večeři 🙂
Jak je to u vás? Máte v kuchyňce všechno na svém místě nebo uvažujete o tom, že ji trochu zmodernizujete a přetvoříte k obrazu svému? Co vám v ní chybí a co si nemůžete vynachválit? Já to budu vědět až někdy koncem týdne. Až když bude konečně hotovo! Ale žádné velké převratné změny nedělám. I tak je s tím práce opravdu dost. Když nefunguje kuchyň – netluče srdce domácnosti. Ale duše má hlad a na nějaký ten momentální prohřešek nehledí 🙂
Dobré chřestové rady a tipy najdete též v mé kuchařské knize Rande s gurmánkou. Pokud chcete do knihy nahlédnout nebo si ji zde OBJEDNAT, bude mi potěšením.
Parádní chřestování. 🙂
I v nouzi nejvyšší dokážeš vykouzlit takové dobrůtky. Myslím, že to chřestu vůbec nevadilo, zacházela´s s ním s úctou a podle fotek se mu dařilo skvěle. To těsto na pizzu bylo koupené? Neříkej, že ho mají zase jen v Makru? 🙁
Nedovedu si přestavit, že Tvá krásná kuchyně bude ještě krásnější? 😉
Hrnec na chřes tedy nemám, ale používám ten na těstoviny. Zase tak často chřest nevařím, takže by se mi nákup nevyplatil. letos jsem ještě zelený neměla. jen několikrát bílý. Ale byl dobroučký. Na risottu, jen tak s máslem, s holadskou omáčkou…
Pivli:
Těsto na pizzu bylo koupené – prodávají ho v obchodě chlazené a je od fy Wewalka, do kynutého pizza těsta přidávají olivový olej (www.wewalka.at). To bych tam mohla napsat 😉 Na jeho přípravu bych v tom zmatku doma čas neměla.
V Makru ho mají, ale kupuji ho i jinde. Dokonce i u nás v místním obchodě. A to už je fakt co říct !!! Zkus třeba Kaufland, Tesco, atd.
Kuchyně potřebovala mírné úpravy, tak snad to bude ke vší spokojenosti. Nová pracovní deska, obklady, skříňky a trochu jiná koncepce v prostoru. Do konce týdne budu mít rozhodně co dělat, nudou nepojdu a hlady taky ne 🙂 S chřestem se dá krásně kouzlit. Zítra budu dělat polévku, protože mám v lednici konečky pazochů a ty se na to hodí. Risotto je vrcholné číslo, to bych si dala taky 🙂 Hrnec na chřest není bezpodmínečně nutný, to je fakt. Sice ho mám, ale když není chřestu dostatečné množství, nemá cenu ho vytahovat. Např. na pizzu se použil chřest syrový a neušpinilo se ani žádné nádobí. Pečicí papír nás šetří 🙂 To je pro mě vynález č. 1.
Nádhera! Jak kuchyně, tak mňamky.
A nekřupala moc ta miska v té pizze? :-))
U nás se již kuchyň předělávala, tedy z části. A stále ma pocit, že není dodělaná. (on to asi není jen pocit)
Bojové podmínky našemu vaření moc nesvědčily, ale nezhubli jsme.
P.S. Už vidím Edu, jak LETÍ do sklepa 😉
Bali:
Chce to trošku fantazie si mě představit jak LETIM do sklepa:-). Ale to víno stálo za to!
Edo, to věřím! Osobně jsem se přesvědčila, co se tam skrývá.
A s tou fantazií něco udělám :- )))
Teď už jdu ale hajat.
Jedním slovem – nádhera :-). Objednávám si alespoň jednu pizzu, protože na tohle je remoska opravdu krátká :-D. Snad na každém foodblogu se momentálně chřestuje, budu se muset taky zapojit. Třeba, když ve čtvrtek udělám úplně nechutnou zkoušku, tak se odměním také nějakou chřestovou lahůdkou ;-).
Bravo, Šárko! Další veskrze vegetariánská pochoutka! Jen s tím chřestem nemám vůbec žádné zkušenosti. Natož abych pak vlastnil speciální hrnec na tuto vymyšlenost. 🙂
… a to těsto bych si radši vyrobil vlastní.
Nádherné recepty. Opravdu vám Šárko závidím to chřestové povyražení. Já na chřest ne a ne narazit 🙁 A přidat k pizze takovou elegatní směs oříšků by mě ani ve snu nenapadlo a přitom to musí být veliká dobrota.
u nás se rekonstrukce kuchyně teprve očekává, ale bude to zásah takřka brutální, nezůstane kámen na kameni. Kuchyň a veškeré kuchyňské vybavení mám velice staré, ještě po tchýni, ale naštěstí trouba peče a to je důležité. Ale už se těším, až budu mít víc místa na lince a modernější vybavení.
Bali:
Tvou pěknou a útulnou kuchyňku znám 🙂 Nechala jsem se inspirovat a konečně se do malých úprav pustla též. Už jsme v kuchyni pod proudem 🙂 Konečně vysvitlo na lepší časy! Jsem zvědavá, jak si zvyknu na nový řád věcí, které nejspíš změní svá místa. To bude asi problém. Před chvilkou jsem byla v letní kuchyni, kde je potřeba už zapojit venkovní chladničku a užít si tu venkovní pohodu. Tam jsme spolu vlastně nikdy neseděly (když si odmyslím to Maďarsko na sněhu 🙂 To byla venku taková kosa, že kdo by si sedl, nejspíš by přimrznul k židli :-)))
P.S.
Eda LÍTÁ se zpožděním! Občas má cestou neplánovaná mezipřistání a nehlásí se na velín 🙂
coco choc:
Tak ať ta nechutná zkouška dopadne dobře! 🙂
Chřest je fajn záležitost. Ta foodblogerská telepatie je bezvadná a funguje opravdu spolehlivě. Respektujeme sezónu a tak to má být. Za pár týdnů máme po chřestu, ale přijde sezóna jiných dobrot. V každém čase je co obdivovat. V remosce se dají dělat přímo zázraky 🙂 Vždycky na ni v obchodě zálibně koukám. Byl by to pěkný retro kousek do kuchyně a v těchto dnech by se mi vyloženě hodila.
Zdeněk:
Vždycky je jednou \”poprvé\” 🙂 Chřestu bych se nebála, hrnec není tím nejdůležitějším, co by mělo kvůli chřestu doma být. Nakonec tento recept pracuje se syrovým chřestem – je to pohodlné.
P.S.
A to těsto bych si též raději vyrobila sama, ale … jen kdyby bylo kde 🙂 Až to půjde, nebudu se šidit kupovaným produktem (i když není vůbec špatný 🙂
Madla:
V podstatě by to mohl být i slaný koláč 🙂 Kde je sýr, tam se oříšky hodí, proto jsem zvolila tuto kombinaci. Když chci experimentovat, vždy projdu všechny domácí zásoby a snažím se to nějak zharmonizovat, ale nepřekombinovat. Říká se, že kuchařova fantazie umí zabíjet a jídlu často prospějí právě ty ingredience, které kuchař do jídla nedal 🙂 Brutální zásad do kuchyně je někdy potřeba! To bude krása až se nová kuchyně zaleskne v celé své kráse. V té nové se ti bude moc dobře vařit a vymýšlet nové dobroty pro celou rodinku. Některé staré kousky se hodí i do moderní kuchyně, tak ti nakonec vybavení po tchýni možná udělá i parádu v tom novém prostoru 😉 Kdyby bylo na mě, nechala bych si udělat opravdovou retro kuchyni, ale techniky bych se nikdy nevzdávala. Pořídila jsem si alespoň nový \”retro\” robot
– KA – 5KPM5.
Bude to chít nějaké to Maďarsko u bazénu nebo rovnou Francii 😉
Všechno vypada moc hutne. Ja mam rad jidla se silnim korenim. Jaky by to bylo dat na pizzu tvarušky?
Moře lásky:
České tvarůžky a pizza nemají k sobě zrovna blízko, ale kdo má rád výrazný sýr, jistě si s chutí nějaký ten slaný tvarůžkový koláč upeče. Tvarůžky nejlépe chutnají s dobrým chlebem a sklenicí vychlazeného piva 🙂
Bali:
Klidně si naordinujeme nějakou exotiku 😉
Až doděláme kuchyň, vrháme se na bazénové ochozy. Letos asi pojedeme na \”maltu\” – začínám se bát :o)))
Vypadá to krásně! Taky jsme se nakazili a trochu si zachřestili. Bohužel, tak krásný zelený chřest u nás není. Ale třeba se zadaří příští týden v Ivančicích. Všem co opravují kuchyň přeji, aby byla podle jejich představ, protože potom se to vaří z poloviny samo! Není nad to, když je kuchařka ve své kuchyni spokojená!
HaF:
Tak to jsem zvědavá, jak se s chřestem v Ivančicích vypořádají 🙂 Byla jsem tam před pár lety, ale měla jsem větší očekávání, ale i tak jsem si našla za dobrým chřestem cestu. A bylo to jenom kousíček od Ivančic. Budu se těšit na chřestovou ivančickou reportáž 🙂
Na chřest všichni chválí Hostín (u Neratovic) – přímo z farmy, více najdete u Cuketky:
http://www.cuketka.cz/forum/topic.php?id=850
Doufám, že se poštěstí se tam dostat…
PS: a na reportáž z \”drobných úprav\” kuchyně se určitě těšíme! Ať se zadaří…a netrvá moc dlouho!
vilemina:
Díky za tip. Už jsem si hostínský chřest před časem vyzkoušela a všem doporučuji. Kdo má chřest rád, ten se za ním vypraví až na kraj světa 🙂 Tak ať se podaří hostínský chřestík ochutnat. Stojí to za to.
P.S.
Drobné úpravy mi nějak dávají zabrat 🙂 Ale je to tím, že se souběžně u toho dělá ještě plno další práce, která je kolem domu na jaře nutná. A zahrada nepočká, z pampelišek už lítá chmýří a to je potřeba nemilosrdně zneškodnit, nebo nám ta žlutá kvítka přerostou přes hlavu. Pampeliškový med jsem letos propásla 🙂
Dobrý den,
Doporučuji skvělou restauraci Marná Sláva, kde chřest připravují výborně.
http://www.marnaslava.cz
Elizabeth:
Díky za tip 😉 Určitě nebude marné se na tu \”Marnou slávu\” podívat!
Vypadá to zajímavě a také zdravě. Ale tak proč ne. Člověk nemůže jíst pořád jen nezdravá jídla 🙂 . Nám s manželem nejvíc chutná pizza na grilu . Je úplně jiná, než když ji upeču v troubě. Hlavně si ji sníme venku na zahradě a tam každé jídlo chutná lépe 🙂 .