Vařit s námi začala i Alena a já vás mohu s radostí odkázat na její web, kde to dobrým domácím jídlem voní již pěknou řádku let. Když jsem si svůj blog zakládala (rok 2006), u Aleny se už pilně vařilo. Pokud stránky náhodou neznáte, přijměte pozvání. Alena připravila již dvě skutečně skvělá domácí jídla – začínám servírovat její polévku. Těšit se můžete i na báječný hlavní chod. Protože v emailové zprávě toho Alena napsala víc, dovolím si její slova přidat k receptu na starodávnou polévku z pražené krupice, kterou jsem v dětší mívala ráda a dost dlouho jsem ji ve svém talíři neměla. Určitě je to škoda a podle Anuše Kejřové bude dobrá. Vy máte možnost vyzkoušet, já nyní už dávám slovo .
Jsem moc ráda, že jsem díky tobě vzala do rukou Úspornou kuchařku.
Nacházím tam opravdu zajímavé věci. Stačí v úvodu její rady.Recept na straně 170 – Kotleta smažená mi připomněla dětství, když jsme bývali na návštěvě u babičky. Babička servírovala mému tátovi k obědu smažený řízek se zelím a bramborem. My jsme zelí odmítaly, tak nám ho nedala. Někdy to dávám k lepšímu a ono to je i v kuchařce.
Polévka z pražené krupice
2 lžíce sádla jsem rozpálila v hrnci, na tuk jsem dala orestovat 1 lžíci nastrouhané cibule. Cibuli jsem opravdu nastrouhala na jemném struhadle. Uvědomila jsem si, že v polévce nemají plavat kousky cibule! Ty by tam byly i když bychom cibuli nakrájeli velmi najemno.
Cibuli jsem krátce orestovala a zasypala 4 lžícemi krupice, použila jsem dětskou krupičku. Za stálého míchání jsem nechala zežloutnout. Musí se stále míchat, aby se neopražila příliš dohněda.
Opraženou krupici jsem nechala trošku vychladnout a potom zalila vývarem. Polévku je dobře důkladně provařit minimálně 20 minut, aby se krupice dobře provařila. Okořenila jsem špetkou muškátového květu a zavařila rozkvedlané vajíčko. Nakonec jsem dala nakrájenou pažitku.
Děkuji za pěknou porci horké starodávné polévky. Vy se těšte na další recept od Aleny, který se bude servírovat hned po polévce 🙂
Já se těším na vaše další příspěvky uvařené podle tradiční české kuchařky. Tentokrát vaříme a soutěžíme s – podrobnosti naleznete v a můžete se podívat, kolik se toho už stihlo uvařit a zdokumentovat. Ještě mnohem víc toho ovšem zbývá k vyzkoušení, tak vybírejte podle své chuti 😉
Všechny vaše zde zveřejněné soutěžní recepty najdete též na stránkách nakladatelství
A já o víkendu taky vařila krupicovou polévku 🙂 Navíc tedy s pórkem a mrkvičkou, protože bez zeleniny bych já nemohla být živa 🙂
Madla: Polévek není nikdy dost a je moc fajn, když může být den co den jiná. U nás polévka pravidelně na stole není, ale vařím je ráda. Doma to po nich krásně voní. Zrovna nedávno jsem zpracovávala téma \”Tajemství polévkové mísy\”, tak jsem se v té polévce málem utopila, kolik času jsem s tím probendila 🙂
Taky mám moc ráda zeleninu a dám ji skoro všude. Do této polévky bych už zeleninu nepřidávala, je ve vývaru a přidáním ještě do polévky se pozmění chuť.
Alena:
Je vidět, jak kuchařky v minulých dobách myslely na výživnost a do polévky daly všechno, co bylo po ruce. Ona také ta polévka velmi často suplovala oběd i večeři, když zrovna nebylo co do hrnce. Pražená krupice v polévce je moc fajn, mám ji tam velmi ráda. Dlouho jsem si nelistovala kuchařkou Anuše Kejřové, tak bych se tam zase mohla mrknout a posvětit velikonoční tradice nějakým zajímavých a notně starým receptem 🙂