O hříbkovém koláči – snídani na vidličku a vejcích na slanině. Když je řeč o snídani, vždycky tomu něco předchází. Tu důkladnou snídani na vidličku přece musí někdo připravit? Pokud je řeč o hříbkovém koláči, musí se najít dobrovolník, který vyrazí do lesa s košíkem pro čerstvé hříbky. Než bych ho hledala, vyrazila jsem sama. Nikde není psáno, že se musím vracet s košem plným hub.
Kdo si uměl do sobotního rána přivstat o kousek dřív, než se stačila zvednout opona ranního šera a vyrazil si o víkendu ještě naposledy na houby, určitě neprohloupil a s prázdným košíkem se domů nevrátil. Ten kdo si trochu pospal a vyrazil za ranního rozbřesku, mohl mít pocit, že je v lese sám a nebude se muset s nikým dělit o bohatou hříbkovou úrodu, která tam na něj jistojistě čeká 🙂
To, že je houbová sezóna ještě v plném proudu, jsem se mohla přesvědčit sama, když jsem chodila mechovým lesem a počítala odkrájené nožičky hub, z kterých už má touto dobou radost dávno někdo jiný a těší se, co s nimi provede. Usmažit? Uvařit? Nasušit nebo zamrazit? Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí 🙂 Hub jsem si nesla jen tak na dně košíku, ale právě kvůli umírněnému množství mohl vzniknout recept na moc chutný hříbkový koláč. Místo houbovky bude v neděli svíčková! Doma jsem stihla ještě připravit snídani a posnídat se všemi ostatními členy domácnosti, kteří si snad ani nevšimli, že jsem vyrazila do lesa. Alespoň jsem nemusela potupně ukazovat to “nic” v košíku 🙂
Když najdete jen tak pár hub, můžete si připravit houbovou delikatesku podle mého receptu. Pokud vaše domácnost oplývá ještě chlazeným křehkým těstem rozváleným na pečícím papíru, máte to raz dva hotové. V tom případě ještě před čtením receptu rozpalte troubu na 180 °C. Možná to stihnete v tak krátkém časovém limitu, že slaný koláč bude ozdobou prostřeného stolu k bohaté víkendové snídani.
Hříbkový koláč
(snadná, rychlá, téměř dietní a lesem vonící lahůdka, kterou připravíte rychlostí blesku)
- 1 křehké těsto rozválené na pečícím papíru
- pár čerstvých hříbků
- 1 lžíce olivového oleje nebo másla
- sůl a čerstvě mletý pepř
- 1 balíček plátkového uzeného sýru
- kousek mladé neloupané cuketky
- 1 kysaná smetana (250 ml)
- 3 vejce
Houby očistíme (nejlépe už v lese!), pokrájíme na plátky a na pánvičce s malým množstvím oleje osmahneme. Osolíme, opepříme a necháme pár minut prochladnout. K houbám přidáme kelímek kysané smetany, 3 celá vejce, cuketku nakrájenou na drobné kostičky a kostičky uzeného sýru. Směs promícháme, ještě přisolíme a opepříme, ev. přidáme nějakou tu zelenou bylinku a připravíme si koláčovou formu. Těsto na pečícím papíru vmáčkneme do formy a vlijeme všechnu směs a povrch koláče zarovnáme.
Do předehřáté trouby na 180 °C vložíme koláčovou formu a pečeme tak dlouho, až povrch zezlátne, což odpovídá času 35 minut. Líbezné houbové vůně se dočkáme mnohem dřív.
“Jé, cuketky? Já je nemám rád!” Když se setkáte u vás doma s někým podobným, tak si klidně poslužte kostičkami šunky nebo slaniny. Já dávám přednost šťavnatosti, ladnosti a lehkosti cuketek. Zvláště o sobotním ránu.
Slaninu musím nechat na neděli, protože vejce bez slaniny působí v neděli poněkud neklidně na některé členy mé domácnosti, kteří na nedělní snidani kladou opravdu velký důraz a vůně smažených vajec se slaninou je prostě uklidňuje 🙂
Snídaně na vidličku je víkendová rozmařilost. Kdo z nás si na ni nepotrpí? Vykřičená barvička žloutků domácích vajec prozáří i deštivou neděli.
To je krása. Jenom ty hříbky nemám. Já musím do lesa chodit jenom organizovaně, protože nenajdu ani prašivku. Ti ostatní tam jsou od toho, aby mi dokázali, že to je tím, že jsem slepá. Takže z lesa odcházíme každý s košíkem hub a já se dvěma houbami a spoustou šišek a kamínků 🙂 Jdu na lov do mrazáku, jestli tam ještě není balíček od úspěšných houbařů. Samotnou by mě houbový koláč nenapadl, ale vypadá tak nádherně, že bych se do toho hned pustila… Za předpokladu, že ty houby najdu aspoň v mrazáku 🙂
vlaďka:
Když je chuť na houby, nemusí se bloumat po lese a stačí si vzpomenout na čerstvé chutné žampióny. Já v tom lese taky nebyla moc úspěšná, ale vyrazit ven na čerstvý vzduch, to je vždycky dobrá volba (i když se člověk vrátí s prázdnýma rukama). To by tam ovšem nesměly být ty kamínky (hodí se přece do skalky!) a šišky, co tak parádně voní v zimě z krbu. Nikdy se domů s prázdnou nevracím. Letos v mrazáku z lesních pokladů nenajdu vůbec nic. Se sběrem hub jsem nebyla pilná a už to nedoženu. Koláč pro připomenutí lesní atmosféry doporučuji 😉
Dobrý den paní Šárko,
je to opět krása a člověk (s prominutím) přímo slintá nad těmi fotografiemi… o to je horší skutečnost, že letos to u mne s houbami taky bylo nějak – na houby :-)) Tak jsem mazaně obvolala známé a příbuzné houbaře a podařilo se – dostala jsem hromádku mražených, ale zato hříbků, takže se do té dobroty přece jenom pustím.
Chtěla bych ještě opožděně ale přece poděkovat za knížku, je to taková má kuchyňská bible a má čestné místo v mé knihovně :-))
Tausret 🙂
Díky moc, jsem ráda, že se kniha stala užitečnou!
Když se na houby chodí do pěkného lesa, je dokonce jedno, když se člověk vrací domů a nic si z lesa nenese 🙂 V mém případě byla houbová sezóna taky \”na houby\”, ale vyčítám si to o to víc, že skutečně do lesa to mám blíž než k pekaři pro chleba. Beru to jako osobní hřích, že jsem letos kolem lesa jezdila s koňmi pod kapotou a jen párkrát jsem na lesní cestě zastavila a vyrazila po lesní pěšině na houbařský lov. O to víc se budu těšit na tu příští sezónu. Ovšem i s malou hromádkou hub se dá vykouzlit chutná paráda. Koláč je toho důkazem a dala bych si ho klidně znovu. Mějte se moc fajn a díky za milá slova 😉
A jéje, nějaký spamař to tu tapetuje.
Šárko až se stydím, nějak jsem se zapovídala u Cuketků a teď to dohaním tady. Hříbkový koláček, brambory s jablky (úžasný nápad!) a report z Gastrofestu(perníkové náměstí je fantastické).
Ale neboj, myslím na Tebe i na Tvoji kuchařku, o víkendu jsem myla okna, prala záclony a závěsy a začala s předvánočním gruntováním.
Poprosila jsem maminku, aby nám uvařila něco dobrého. No a anžto v mrazáku je plno hub, ve sklenicích sušené hříbky, brambory doma chybět nesmí, smetana a vajíčka též, od lososového tataráčku zbyl pěkný kus čerstvého kopru – vyhrála to kulajda. Mamča si posteskla, že už jí dlouho nevařila, tak si vzala ku pomoci Tvoji kuchařku. Jak už jsem někde psala, děláme kulajdu doma úplně stejně. Nejdřív se teda zase začetla a nemohla odtrhnout od ostatních receptů (mimochodem o svátku jsem pekla kachničku a opisovala od Tebe – paráda!), pak se ale pustila do vaření.
Výsledek byl (jak jinak) perfektní! Kulajda zahřála, byla to po tom gruntování zasloužená odměna. :-)))
Tvá kuchařka se prostě stále povaluje po bytě, stěhuje z místnosti do místnosti a nehrozí, že bych ji šoupla do skříně.
Kulajda zde:
http://pivli.webovastranka.cz/image/1272_Dobr%C5%AFtky%2C_v%C3%BDzdoba%2C_V%C3%A1noce%2C_Velikonoce…
Spamař je neúnavný a mě to dost otravuje 🙂 Zatím se mi nechce diskuzi moderovat, tak budu trpělivě mazat, ale nechápu tu aktivitu vloženou do takové stupidity, když život nabízí tolik jiných a příjemnějších hrátek.
U Cuketků se dobře povídá, jen co je pravda. Já to poslední dobou trochu zanedbávám, ale člověk se tam toho vždycky dozví a nechá se strhnout aktivitou těch ostatních, že je to tam vlastně dost nebezpečné 🙂 Předvánoční gruntování mě taky čeká, ach jo. Taky budu muset pustit zimu okny do baráku, protože by jim očista slušela. Ani nikomu nemohu povědět, kolik těch oken doma mám 🙂 Kdybych každý den umyla jedno, tak do Nového roku s tím nejsem hotova. To je depresivní.
Kulajda, to je jisté potěšení. Jsem ráda, že se u nás i u vás vaří kulajda podle starého osvědčeného \”jihočeského\” receptu. Proč na tom něco měnit, když je dokonalá 🙂 Hub letos moc nemám, ale na kulajdu jsem jich pár zamrazila. Já jsem se trochu odbývala, protože zrovna nemám doma nikoho, kdo by mně inspiroval k tomu, abych uvařila něco dobrého, ale dnes se chystám na jeden experimentík. Pečená kachnička po takovém gruntování, to je prostě satisfakce :o) Jsem ráda, že kniha malinko inspiruje i tvou mamču. Jsem vždycky potěšena, když s mou knihou ztrácí čas někdo, kdo vařit umí! To je největší pochvala 🙂 Fotky jsem si samozřejmě prohlédla a vzhledem k tomu, že jsem ještě dneska ani nesnídala, nechala jsem se inspirovat a jdu si něco dát.
Tak Ti přeji dobrou chuť a hodně sil při gruntování!!!
S doboru a milou knížkou se čas neztrácí, stejně jako s přáteli. I když je člověk ve stresu a presu. Naopak to pohladí na duši.
Letos fakt hub přibylo málo. Ale naštěstí jsou tu loŇské dostatečné zásoby, takže na štědrovečerního kubu, kyselo i omáčku rozhodně bude. :-)))
Tvoji kulajdu mám taky v plánu. Zrovna dnes jsem říkala, že v zimě budu hodně polévkovat 😉
Kdy jindy si uvařit polévku, když ne v zimě. Na dobré polévce se dá přežít nejen zima 🙂 Nevím jak u vás, ale u nás je zima na ústupu. Taje sníh a už se všude zelená tráva. Navíc kvetou lány řepky. To je fakt dost morbidní pohled na zimu 🙂
u nás tochu sněžilo i dnes a nic netaje 🙁
Bali 🙂 My jsme holt JIŽANI.
Koláč jsem dopekla a je úžasnýýýýý ! Děkuji moc za inspiraci milá gurmánko.
Díky za pochvalu, Kamilo.
Náhodou jsem dostala kupku krásných hříbků a dumala, jak s nimi co nejlíp naložit. Tenhle koláč bude určitě to pravé pro plánované čtvrteční posezení s přáteli na zahradě. Dám pak vědět, co na něj řekli. 🙂
Helli:
Ten určitě vyzkoušej, je voňavý a na posezení s přáteli ho bude z jedné formy dost. Jsem opravdu zvědavá, jak tenhle koláč projde \”zahradní porotou\” 🙂
Dobrý den paní Šárko,
včera jsem upekla tento koláč (jen jsem použila listové těsto které jsem už měla koupené), a musím říct že byl naprosto vynikající 🙂
O víkendu jsme našli v lese dva košíky hub, doma cuketky z maminčiny zahrádky a domácí vajíčka, sýr i zakysanku jsem taky měla, tak nebylo co řešit. Přidala jsem tymián a bylo to dokonalé. Moc děkuji za krásný web, úžasné recepty z nichž některé se v mé kuchyni doslova zabydlely a přeji hodně úspěchů 🙂 Jana
Jana:
Milá Jano, hříbkový koláč je opravdu taková malá lesní oslava a já lituji, že jsem v těchto dnech do lesa nevyrazila s proutěným košíkem 🙂 Ale není nic ztraceno, les mám za humny a když bude ta příslovečná kapka štěstí k tomu, jistě něco najdu a budu pak zkoušet nějaké nové houbové ispirace. Slané koláče se u nás doma těší velké oblibě, ale právě v tuto chvíli mi z kuchyně do kanceláře zavání téměř dopečený jablkový koláč se skořicí. Mějte se krásně a díky moc za milá slova a za přízeň mým stránkám. Šárka 😉