Co s letní kuchyní v lednu? Stačí mávnout vařečkou a je z ní zimní kuchyně. Dobré místo pro bizarní akce, kterých se mohou účastnit jenom frajeři a frajerky, co nejsou z cukru a neporazí je ani letošní tuhá zima. Hlavním protagonistou celé akce byl Rachad
. Bez něj by to nebylo ono. Já poskytla místo, on se stal geniem loci. Bez odvahy účastníků by to všechno ztratilo svůj smysl! Kdo dorazil na místo je “frajer(ka)” a taky za to dostal diplom, protože si ho zaslouží. Heslo pro rok 2009 zní – Vařit v kuchyni je nuda! Tímto zdravím všech 10 statečných, kteří zůstali až do samého konce v drsných podmínkách u kotlíku a pořád vařili, jedli, pařili a neztráceli u toho síly ani humor. Byla to fajn polární expedice 😉
Jak to vypadá, když hrstka šílenců pohrdne teplem domácího krbu a nechá se okouzlit šíleným nápadem vařit venku uprostřed třeskutých lednových mrazů? Pár mrazivých fotografií a kotlíky horkého jídla rovnou z ohně vám v této krátké reportáži naservíruji. V teple kanceláře se na tu zimní romantiku jinak kouká. Třeba dostanete chuť a nápad na další šílenou akci. Ostatně letní kuchyně nemusí sloužit jenom v zimě a cestu k nám už znáte 🙂
Co bylo nezbytné? Najít cestu na místo určení! Dostat se do jižních Čech bylo zcela zásadní. Někteří to vzali oklikou a potvrdili rčení, že holky neumí číst v mapách, ale cestu vždycky k cíli najdou 🙂 První parta dorazila v pátek večer, zbytek o sobotním dopoledni. Společná snídaně v teple a šlo se na věc! Natáhnout si dvoje teplé ponožky, na hlavu narazit kulichy a čepice a honem postavit kotlík doprostřed sněhové závěje. Pořádně pod ním zatopit, vyhrnout si rukávy a hurá na klasické maďarské recepty. Proti zimě a chladu je nejlepší sebeobrana sklenka pořádně ledové maďarské pálenky, která se v tom mrazu při nalévání líně táhne a půvabně řetízkuje. Kdo potřeboval zahřát dlaně, stačil k tomu hrnek yogi čaje, co krásně voněl mlékem a medem. Během chvilky už vonělo z kotlíku zelí na hajducký způsob (Hajdúkáposzta).
Pěkně jsme si zatopili a pořádně si to opepřili 🙂 Kdo dával pozor při přípravě hajduckého zelí, ten se naučil základní úpravu všech maďarských dušených jídel. Bravurně vystřihne guláš, perkelt, paprikáš i tokáň.
Pepřové kuličky křupaly mezi zuby a prvním chodem jsme se rozohnili a podle plánu pokračovali dál. Čekalo nás ještě bezpočet labužnických soust. K tomu všemu třešňová pálenka! Bez té by to venku nešlo 🙂 Je tu snad mezi námi někdo, kdo si myslí, že zahřát umí jenom horký čaj?
Na ocet nezůstalo ani sousto a nikdo se nenechal pobízet. Všichni se chopili lžíce. Majitelé fotoaparátů až po nezbytné chvilce, kdy bylo jídlo patřičně zdokumentováno 🙂
Dodávku čerstvého chleba zajistila Terezka. Hned ráno cestou z Prahy na mrazivý jih nakoukla k pekařům a ukořistila ty nejvypečenější čerstvé bochníky, co byly ve městě Soběslav k mání. Nemám zdání kolik jich bylo, ale jen se po nich zaprášilo. Krom toho měla plné ruce krabic s překvapením!
Z misky to vonělo zelím, mletou paprikou ohnivé barvy, pepřem, pepřem a pepřem :-), uzeným masem, slaninou, klobásou a nechyběly brambory a pořádný krajíc chleba k tomu. Zapít pálenkou! Pro frajery není pepře nikdy dost 🙂
Jeden kotlík jídla jsme snědli hned na startu akce a skočili na další bod naší zimní revue. Maso z grilu, které se stylově podává na dřevěném talíři. Budiž mi odpuštěno, velké dřevěné kolo talíře by bylo, kdyby … v tom mrazu ani motorová pila nechtěla startovat a žádný dřevorubec z blízkého okolí nechtěl vylézt na mráz, aby se úkolu zhostil 🙁 Maso bylo tak výtečné, že si nikdo ani nestěžoval na civilnější způsob servírovaní. Kdo u toho byl, tak ví své. Kdo nebyl, ten se na vlastní oči přesvědčí. Mezitím se našel čas na hrnek horkého yogi čaje (s mlékem a medem). Byl báječný Helli a přinesl neobyčejné blaho pro tělo a teplo do dlaní! I když jsme to tajili, trochu nám ta zima lezla pod nehty 🙂 S hrnkem horkého čaje v dlaních jsme ji rychle zahnali. … jdu nabrousit nože na další chod … bude maso, maso a zase maso. Chybí snad někomu v zimě zelenina? 🙂 V krbu už se peče salát. Kdo si počká, ten se dočká. Komu je dlouhá chvíle, může tancovat. Hrála nám u toho bezva hajducká muzika.
Maďarsko na sněhu – první chod / byl právě zkonzumován 🙂Maďarsko na sněhu – druhý chodMaďarsko na sněhu – třetí chodMaďarsko na sněhu – čtvrtý chod
Zdravím, paní Šárko,
vypadá to úžasně, až vzala za své veškerá předsevzetí o povánočním hubnutí… Pocházím se Slovenska, které je tak trochu \”štrejchnuté\” pikantní maďarskou kuchyní a tak je mi toto téma obzvlášť blízké… Těším se na pokračování :-))
Nevydržel jsem a po cestě domů koupil ingredience a Hajducké zelí si udělal doma. Je to příjemná vůně a výborná chuť, v mrazu to musela ale být hroká delikatesa. Nezbývá než tiše závidět a těšit se na další díl.
Paradni akce, lec nikoli pro zimomrive.
K pecivu – chleb ze Sobeslavi byl jiste paradni – ale rohlicky a vse z nejvypecenejsiho doporucuji z pekarstvi v Plane nad Luznici 🙂 Hned u hlavni silnice… Kolega tamni kvality shrnuje prohlasenim: \”Kdyz jedu do Budejic, koupim tam 15 rohliku a v Budejkach vyhodim do kose prazdny pytlik.\” Neni nenazranec, jen mu proste chutna 🙂
Lucianka 🙂 Akce vypadá jako pořádná polární expedice, ale v pozadí byly prostředky, které tu ledovou atmosféru uměly potlačit. Nemám na mysli ledovou třešňovou pálenku, která přirozeně též hřeje, ale parní saunu. Všichni byli stateční a ani jsme horkou saunovou terapii nepotřebovali. Byla to výzva pro frajery a frajerky. Ještě dokončím poslední 2 díly, aby parádní akce byla komplet. Takový seminář každému doporučuji alespoň jednou zažít!
Kolega má s pekárnou v Plané 100% pravdu! Sama tam stavím taky. Parkovat se tam nedá, ale kdo nezastaví, dělá chybu 🙂
Zdravím Tausret 🙂
Dávat si předsevzetí na snížení hmotnosti v lednu opravdu dost dobře nejde. Když se tak na to koukám, mám před sebou ještě pár spáchaných kalorických hříchů, které je potřeba zpracovat. Potom to vezmu do ruky z dietního konce 🙂
toro_cz : V atmosféře mrazivého dne to chutnalo neskonale dobře a teplo se rozlévalo až do konečků vlasů pod čepicí 🙂 Úžasná byla především vůně! Je fajn, že jste dostal nápad si jídlo rovnou uvařit. Určitě výsledek nadchnul i v domácí prohřáté kuchyni 🙂
Proč jsem tam nebyl?
To je chyba 🙂 Byla legrace a plno dobrého jídla!