V sezóně rajčat a paprik byl by hřích obejít recepturu na plněnou papriku. Papriky plněné mletým masem v rajské omáčce patří mezi oblíbenou domácí klasiku. Základní recepturu máte v malíku, proto přicházím s nápadem na plněné papriky v rustikálním pojetí. Recept jsem vylovila ze svého archivu a protože je u nás oblíben, nemohl chybět ani v mé kuchařské knize Rande s gurmánkou v české kuchyni. Zvu vás tímto na oběd 😉
Na nedělní oběd jsou plněné papriky daleko slavnostnější než pouhé lečo, které jsem servírovala v předešlém článku. V mém skleníku to hraje všemi barvami a vzduch voní majoránkou. Nanosila jsem si zralá rajčata a trikoloru paprik. Žluté a oranžové buclaté soudky, k nim hromádku zelených. Pestrá bedýnka zeleniny ze zahrady rozjasnila deštivou neděli. Abych ten nedělní okamžik něčím voňavým aromatizovala, doběhla jsem pro čerstvý tymián a majoránku. Bez čerstvého koření by rustikálnímu pojetí hodně chybělo.
Recept na papriky plněné mletým masem
(dnes v rustikálním pojetí, které šetří nejen čas, ale i použité nádobí)
- 6 baculatých barevných paprik
- 4 rajčata
- 3 cibule
- 600 g mletého masa
- 1 vejce
- 1 lžíce hořčice
- 1 lžíce smetany
- sůl
- pepř
- čerstvá majoránka
- bylinková sůl (vegeta)
- hrst strouhanky
- 1 stroužek česneku
- špetku koření Čubrica
- hrst syrové rýže
- 2 bobkové listy
- 4 kuličky nového koření
- 4 kuličky celého pepře
- 4 kostky cukru
- rajský protlak “passata di pomodoro” (cca 500 g)
- kostka masoxu (může být na posílení chuti, ale nemusí) – No.1 je domácí vývar / to je bez debat!
- špetka skořice
- 1 dl vody
Přidáme 1 dl vody, kolem paprik rozdrobíme kostku masoxu a do každého roku zapékací nádoby vhodíme jednu kostku cukru, aby se chuť doladila do příjemného sladkokyselého tónu. Papriky by měly být v rajské šťávě potopené tak do poloviny výšky. Delikátní šmrnc opatří mrňavá špetka skořice a větvička tymiánu pohozená ladem v pekáči. Paprikám nasadíme uříznuté pokličky se stopkou a přiklopíme je druhým pekáčem. Troubu rozehřejeme na 180 °C a zavřeme za paprikami na 1 a ½ h dvířka a dáme si pohov, protože v kuchyni od této chvíle nebudeme nic platní. Vše důležité jsme udělali v první přípravné fázi a nebudeme do pečení vůbec zasahovat. Rajský protlak prolne se všemi chutěmi a vůněmi v jeho těsné blízkosti a lehce zahuštěná šťáva nám bude odměnou.
Kdo nad Maggiho kostkou nebo Masoxem ohrnuje nos a měl by z toho mít černé svědomí, určitě má na kamnech stále plný hrnec dobrého vývaru, který v případě potřeby použije 😉 Zrovna ho tam mám! … ale rozhodně to není každý den 😉
Pokud čekáte jako tradiční přílohu houskový knedlík, tak vás asi zklamu. K těmto letním paprikám si klidně dám doma upečený chleba upravený jako bruschetta (topinka z bílého chleba s olivovým olejem a česnekem). Šťávu k paprikám v této rustikální podobě nezahušťuji ani nevylepšuji smetanou. Nechávám ji tak jak je, intenzivně vonící po čerstvé zelenině, koření a vypečené šťávě z masa. Opečeným kouskem chleba z talíře vysmejčíte poslední kapičku lépe než nějakým knedlíkem. Má představa léta se s houskovým knedlíkem a talířem plným omáčky nějak nepojí. Toleruji jen ty letní knedle, co voní ovocem 😉
V létě nechte ležet ladem sušené bylinky a užívejte si je v čerstvé podobě. Vymáčkněte z léta všechno co se dá. Když chybí slunce venku, v ovoci a zelenině se schovává tolik slunečních paprsků a pozitivní energie, posadíte si jídlo na talíř, rozzáří se 🙂 A to ani nemusíme zdůrazňovat, že letní zahrada je pro nás ta nejlepší lékárna. Papriky můžete sníst klidně jen tak. I tak na vás udělají silný dojem.
- Pečené papriky s řeckým sýrem
- Nadívané papriky s parmazánovým krémem
- Lečo pečené v troubě
- Maďarské lečo (nechybí papriková klobása ani vejce)
Tato receptura byla použita i pro mou kuchařskou knihu Rande s gurmánkou v české kuchyni, berte příspěvek jako čtenářskou ochutnávku.Prohlédněte si mou kuchařskou knihu, která se může hodit i do vaší kuchyně.
Dovolila bych si poopravit – ten nadpis tahá za uši. Správně je Papriky plněné mletým masem.
Jana:
Původní název zněl – Plněné papriky 🙂 – k nadpisu se vracím, nedá se na něj v této podobě koukat. Díky moc za vychytání drobné nepřesnosti.
Krása náramná! Budu je muset co nejdříve udělat! Zelené papriky moc nemůžu, vrací se mi a nejsem sama, kdo má tyto potíže, takže určitě udělám oranžové a žluté. Hm, voňavý tymiánek…A čubrica! Na čubricu mám vypěstovanou závislost. Mleté maso bez čubrici, to prostě nejde. Přidávám ji i do sekané (špetku) a hlavně do pljeskavici (tam tedy hodně).
Mňam! 😉
Tak tyhle papriky jsem podle Šárky už párkrát dělala a nemají chybu. Jsou prostě výborné. Bohužel, tymián mi po letošní zimě zkomírá a není to jenom tymián, saturejka mi odešla komplet i s yzopem.
Taky mám letos bylinky nějaké bídné. Moc se jim nedaří.
Mňamňamňam!
Maminka mi o té syrové rýži minule taky povídala, ale nevím, jestli jsem jí tak zcela nevěřila, ještě jsem to nezkusila. Šárko, po Vaší radě to zkusím!
Pivli:
K paprikám není jednoznačný postoj, to vím. Nejraději je mám opečené a pěkně sloupnuté. Naprosto dokonalé je jejich následné naložení 🙂 Ale je s tím kopa práce a to většinou každého odradí. Plná taška paprik se vmáčkne do jedné zavařovačky 🙂 Čubrica a sekaná, to je dokonalá dvojka. Tohle kořeníčko má u mě doma výsostné postavení. A také nemohu zapomenout na Adžiku.
Ditta:
Je to zvláštní, ale tymián na záhoně mi také moc nejde, ale mám pár krytých exemplářů v květníku pod střechou a těm se daří náramně. Nejbujnější je tymián ve skleníku. Tam mu to svědčí a dělá mi tam příjemné aroma 🙂 Jsem ráda, že recept funguje a chutná. Díky 😉
Sančenka:
Rozhodně se to vyplatí vyzkoušet 🙂 Funguje to spolehlivě, jen se té rýže musí dát trochu méně.
To je náhoda, zrovna je děláme…
Jan:
Tak to si umím představit, jak to u vás doma voní 🙂 Přeji dobrou chuť!
Taky jsme pekli minulý týden!!!Jeden den s rajskou, druhý den s bramborem! Jen jsem nic nefotila, ani bych to tak pěkne nesvedla!
Máme stejné chutě, taky dělám pouze se syrovou rýží, určitě se vy ostatní nebojte zkusit, nikdy jsem tam vařenou nedávala, ani do golubců (plněné zelné listy).
HaF:
Vaření a focení někdy nejde dohromady 🙂 Fotit se nemusí, hlavně že si člověk pochutná. A na paprikách si pochutnám skoro vždy a za každé situace 🙂
Wendy:
Moje řeč :-))) Proč si s tím neušetřit práci, že jo?
Ačkoliv jsem ve vztahu k plněným paprikám spíše projevovala odpor, fotorecept mě navnadil k učinění životního průlomu:-) bohužel, mám ráda čisté mleté hovězí, ale vařila jsem u babičky a nikoli v Brně a to se pak takové věci blbě shání (až jsem se divila, jak moc blbě). Proto se obávám, že ve výsledné chuti k dokonalosti chybělo pouze to hovězí… \”Pokličky\” paprik jsem po naplnění uchytila dvěma párátky. Prarodiče zavrhli pečivo jako přílohu a jedli s ranými bramborami, jinak si ale všichni si velmi pochvalovali, mně naprosto vyhovovala absence rajské omáčky, kterou teda opravdu nemusím. Nad přítomností syrové rýže bylo sice udiveně pozdviženo obočí, ale při konzumaci si už nikdo nestěžoval. Jo a ještě jsem sklidila pochvalu, jaká jsem šikovná kuchařka (následovanou dohady, po kom to ta holka má?:-)). Takže Vám, Šárko, opět děkuji za věčnou inspiraci!
Olinka:
Životní průlomy jsou fajn :-))) Pořád říkám, že u foodblogu je důležité nešetřit fotografiemi, protože jíme i očima. Jsem ráda, že jsem tímto receptem navnadila a proto přidávám i já velkou pochvalu za odvahu pustit se do receptu i v případě, že plněné papriky nejsou zrovna tím nejoblíbenějším jídlem pod sluncem 🙂
Šikovná kuchařka si pochvalu zaslouží, tak posílám ještě jednu !!! 😉
P.S.
Díky za milý komentář, bohužel z důvodu dovolené jsem se k odpovědi dříve nedostala. Krásný víkend přeje Šárka 😉
Tak pokud mohu přispět svou troškou do mlýna: naprosto výborný recept, dělala jsem zatím 2krát, jen ta rýže se mi nikdy nedodělala a zůstala křupavá. Žádný face-lift jsem nepozorovala, spíš se to scvrklo a to jsem do toho lila i hodně té smetany…Ale i tak jsem tento recept zařadila mei své Top 10, děkuji za inspiraci.
Kateřina:
Díky za dobrou zprávu, že chutnalo 🙂 Myslím si, že papriky na mých fotkách vypadají docela pohledně a moc se nepokrabatily, ale to není to hlavní, co od tohoto jídla chceme. Důležitá je chuť a tu udělají všechny čerstvé suroviny, které se do tohoto jídla dají. Dá se říct, že tady čaruje sama přiroda a nás je, abychom jí to usnadnili a moc u toho nepřekáželi 🙂 Proto mám ráda rustikální pojetí, kdy se drobné nedokonalosti odpouští a jsou vlastně poznávacím znamením celého přístupu k tomuto stylu 🙂 Tohle jídlo mi vždycky připomene léto ve všech hřejivých barvách.
Zdravím
Vypadá to opravdu lákavě už jen z pohledu.Můžu se zeptat jaký druh ryže by byl asi nejlepší zvolit?
Díky za skvělé nápady a nové recepty ..Takhle si mohu své vaření v Italii trošku obohatit o něco jiného.
Veronica:
Také zdravím! Pokud jde o rýži, může být basmati, jasmínová – v podstatě recept na rýži nestojí a každá dobrá rýže je tedy vhodná. Zdravím do Itálie a podotýkám, že pro změnu se zase já chodím inspirovat víc na jih a vařím jídla, která voní Itálií docela dost často 🙂 Změna je vždycky příjemná.
Tak musím říct že Váš recept byl opravdu výborný..
Rýži jsem nakonec použila tu kterou mám na rizoto carnaroli trošku se mi v paprikách rozvařila příšte zvolím raději druh basmati.Maso jsem nevkládala syrové ale v podobě připraveného ragů jak je tady zvykem.
Žiji s manželem v malém historické měste Treviso (asi 100 tis.obyvatel).
Je zábavné se učit pořád něco nového(třeba kuchání kalamárů ) .Česká kuchyně je nezaměnitelná,recepty z kuchařky Rande s gurmánkou jsme si oblíbili i tady v Italii i když zrovna nejsou všechny jednoduché na připravu ve výsledku to stojí za to.To platí i o Italské kuchyni.
Pro tuhle venétskou oblast tady kde žijeme je typické radicchio rosso druh červené čekanky z které se vaří a připravuje téměř vše od risotto al radicchio rosso,pasticcio di radicchio rosso přidává se i do připravy moučníků .Mé oblíbené jídlo je dršťkový guláš trippa alla trevisana nakrajená připravená s mrkví,celer,cibule,česnek,feferonka,rozmarýn,mas.vývar,bílé víno,pasírovaná štava z rajčat,sul,pepř,skořice navrch parmazán.Sarde in saor sardinky sladko-kyselé chuti s vrstvou cibule a rozinek.Baccala treska která se dostane bud sušená(musí se nejméně 2dny před přípravou namáčet ve vodě,voda se musí měnit) nebo naložená v soli baccala alla vicentina připravená z nasolené ryby obalené v mouce následně se vkládá do misky s oli.olejem,cibulí,česnekem pepře,petržele hrst parmazanu a těch nejlepších ančoviček s ½ litrem mléka se po dobu 3h zahřívá na na kamnech na závěr se přidává máslo podávaná se žlutou polentou.Nesmím opomenou Valdobbiadene místo kde se každém ha půdy pěstuje prosecco místní kteří tam žijí vám se džbánkem prosecca přinesou i talíř se vším co si doma sami vyrobíli od salámů až po naložených artyčoků. Stojí za to se třeba někdy přijet podívat.
Budu se těšit na další z Vašich výborných receptů , nápadů a krásných fotografií ..
Veronika
Veronica:
Česká kuchyně je opravdu svérázná, ale ráda si bere za své i okolní vlivy. Plněné papriky voní Maďarskem a v mém pojetí jsou položeny blíž ke Středomoří, protože nechávám čarovat bylinky. V tomto pojetí dělávám papriky obvykle v létě. Na zimní období se spíš přikláním ke klasičtější verzi, kdy jsou plněné papriky utopené v rajské omáčce a podle české tradice se obvykle podávají s nějakým tím plátkem houskového knedlíku 🙂 Jakmile můžu, moc ráda se přenesu díky vaření do jiného zeměpisného prostoru a směrem k jihu je to asi nejčastěji. Čím víc chápu kouzlo italské kuchyně, tím ho mám raději a kdybych měla říct, která kuchyně je mi nejbližší, byla by to asi italská. Všechna zde popsaná jídla v každém musí vyvolávat labužnické představy … píšete to téměř jako gurmánskou poezii a to je moc krásné. Hned jsem si vybavila mou nedávnou návštěvu Benátek, kde jsem si pochutnala na baccala. Ryba se podávala jako lehká studená pěna. V kulisách nočních Benátek na restaurační terase se sklenicí vína to byl nezapomenutelný zážitek. Na Itálii si člověk musí vzít čas a procestovat ji důkladně a nic neopomenout. Mám plán, že letos pár dnů prožiji pod Toskánským nebem, tak se už v této fázi \”plánování\” těším na léto 🙂 Žila jsem ve Švýcarsku a mohla si italské delikatesy vychutnávat v té pravé kvalitě. Výhodou Švýcarska je, že je křižovatkou tradiční švýcarské kuchyně, která je vylepšena o vlivy sousední. Francouzska i italská kuchyně je ve Švýcarsku jako doma. Ale každé jídlo chutná nejlépe tam, kde má své kořeny. Zdravím do slunné Itálie, která je momentálně sužována arktickými mrazy tak, jako je tomu u nás, ale až zase bude počasí hřát, bude to zem mnoha půvabů 🙂
Díky moc za milý komentář a jsem ráda, že díky dobrému jídlu a potažmo vaření máme k sobě všichni tak nějak blízko. Přitom vůbec nezáleží na tom, v jakém koutě země zrovna jsme. Moc zdravím, Šárka 🙂
Recept vypadá dobře, moc dobře, dnes jsem zkoušel. Ale syrovou rýži jsem několikrát do paprik zkoušel, vždycky se nedovařila a bylo to velmi nepříjemné. Teď z jednoho příspěvku vidím, že asi záleží na druhu rýže. Já dávám proto rýži velmi krátce povařenou, asi tak 5 minut.
M.D.Rettig:
Díky za vyzkoušení 🙂 Rýže v paprikách je nezbytná součást, ale v podstatě je už na kuchaři samotném, jakou cestu zvolí. Já preferuji způsob, kdy přidávám rýži syrovou, jen předem propláchnutou horkou vodou a mám s ní velmi dobré zkušenosti. Nejčastěji používám rýži basmati. Tradiční rcp vychází z toho, že se rýže předem uvaří, tak není třeba nic měnit. Jak to komu vyhoví nejlépe – to je cesta k dobrému výsledku. Mějte se prima a díky za zprávu. Šárka 🙂
Tak jsem dneska udělala s drobnějšími úpravami a rýže uvnitř mě velmi příjemně překvapila a myslím, že to je přesně to, jak to kdysi dělávala babička 🙂 Na večeři jsme měli \”na divoko\” ale protože jsem paprik udělala pořádný pekáč a přítel reklamoval \”rustikální\” úpravu, tak jsem pak zbytek paprik vylovila a ponorným mixerem pro něj udělala takovou tu \”klasičtější\” verzi omáčky. Zkrátka, spokojenost na všech stranách 🙂
Týna:
Plněné papriky jsou i mou vzpomínkou. Voněly na kamnech za vlády v kuchyni mojí babičky, i na plotně mojí šikovné mamky, ale já sama je zase tak často nedělám. V sezóně čerstvých paprik určitě tak 2-3x, ale vždycky ve velkém množství, abych si mohla přidat 🙂 Plněnou papriku mám ráda i studenou a na knedlík bych klidně mohla rezignovat, ale … domácí tradicionalisté by reptali, tak dělávám několik verzí. Klasiku v rajské omáčce hladce propasírované a kořením vyvoněná, a pak tuhle barevnou rustikální dobrotu. Díky za zprávu, těší mě vaše domácí spokojenost 🙂
Milá Šárko, děkuji za Váš web. Jsem prachmizerná kuchařka, bez receptu neuvařím, ale podle Vás mne to nejen baví, ale také všem chutná … dokonce mi dnes má 6letá dcera řekla, že jsem nejlepší kuchařka na světě! Díky. Papriky ode dneška vařím jenom podle Vás, jsou vynikající.
Verča:
Milá Verčo, takový komentář mě moc těší 🙂 Jsem potěšena, když se dá říct, že čas promarněný v kuchyni se krásně zúročí u prostřeného stolu ve společnosti rodinky, která umí pochválit. Každý kdo vaří, zaslouží si velkou pochvalu! Vaše dcerka to vycítila náramně, já se k ní přidávám a chválím za výběr tohoto receptu 🙂 Plněné papriky jsou chutnou voňavou tečkou za končícím českým létem.
Tak jsem vyzkoušela s několika obměnami. Podle rodinného receptu jsem dusila v hrnci na plynu, z dietních důvodů jsem vynechala smetanu a cukr. Neměla jsem čubricu tak jsem do masové náplně dala pískavici a volně do hrnce snítku libečku, hrst čerstvého tymiánu a kytičku saturejky a estragonu. Neměla jsem odvahu dát skořici (upřímně řečeno ji nemám moc ráda), ale příště bych dala špetku mletého nebo tlučeného hřebíčku. Použila jsem bílé špičaté papriky a pro chuť jsem do šťávy hodila kousek čerstvé čili papričky. V ostatním jsem se řídila receptem a výsledek byl vynikající. Na provaření rýže (dala jsem obyčejnou lámankovou) a masové náplně stačilo cca 50 min. Zatím moje nejúspěšnější varianta plněných paprik. Díky za inspiraci, zvlášť s tou syrovou rýží, vždycky jsem ji předvářela a papriky se pak na talíři svlékly.
Karla:
Plněné pečené papriky krásně provoní celý dům. Inspirovala jsem se Vaším komentářem a pustím se do nich také 🙂 Je to taková pěkná esence léta na talíři. Děkuji za vyzkoušení receptu a za důvěru použít můj trik s nevařenou rýží 🙂
Ja tyhle recepty z italie a vubec cokoliv kde je jednoduchost a trochu touch mediteranea..dnes se chodi do restauraci a plati kopa penez,za recepty babucek co meli jedno policko a na tom par keriku.super.delam ty plneny papriky a davam jim cas.elektrika me netrapi.sedim doma u trouby a plotny radeji jak u piva za 5€.do bzdoucna se me to asi nevyplati.budu sam .ale koukam ze jich kolem me je plno.nedokazu si predstavit ulitanou mamu od dedi co honi recepty tady a jeste ma cas blokovat.
Toto je naprostá bomba nejen na léto, ale i v adventním čase. Moc díky a veselé Vanoce!
David:
Rozhodně ano! Papriky mě berou po celý rok 🙂 Pěkné adventní dny!