Odskočit si k idylickému jezeru Como na něco dobrého? Já bych byla pro! Určitě tuhle restauraci mezi viničními keříky nevynechám, až pojedu příště kolem. Připomíná mi to, že jsem před časem udělala takovou malou výletní gastrorubriku, kam se toho zatím moc nenastřádalo, ale není všem dnům konec. Cestování za dobrým jídlem je nám vlastní, tak se postupem času i tahle rubrika naplní. Sama jsem hmátla do archivu a našla pár rodinných příspěvků od těch, kteří si v jezeru Como mohou smočit nohy, kdykoli budou chtít. Mají to totiž blízko a já jsem ráda za dobrý tip, kam se vrtnout v případě, že se někdy někdo z nás bude potulovat někde poblíž. Tak tady máte jeden dobrý tip. Na ty vaše se budu těšit a s velkou chutí je do rubriky přidám. Třeba najdete čas na úklid svého fotografického archivu a padne vám do oka foto, nad kterým se vám budou sbíhat sliny. Takové foto můžete poslat do naší chutné galerie a přidat i popis místa, kde se gastronomická událost udála 🙂
Jeden z nejdelších tunelů – San Gottardo leží v těsné blízkosti Lago di Como. Po 17 km jízdy toho má i nejzkušenější řidič dost. Při jeho stavbě se spotřebovalo 2800 t dynamitu 🙂 Když ho projedete, jste na švýcarské straně. Ale nechci z regionu Como spěchat, protože tento příspěvek je tu proto, aby nás pozval do jedné milé zdejší restaurace a přiblížil místní kraj i z turistického hlediska. Má co nabídnout.
Lago di Como – jezero ledovcového původu, Římany nazývané Lacus Larius, leží na západním okraji Bergamských Alp ve výšce 198 m, severně od Brescie. Jezero Como je třetí největší italské jezero s plochou 146 km2 a co do hloubky (410 m) je druhé nejhlubší v celé Evropě. Má nezaměnitelný tvar obráceného písmene Y. V jižní polovině se dělí na dvě zátoky – Como a Lecco. Nejnavštěvovanějším letoviskem je město Como. Turisté ho milují pro kouzelná zákoutí městských uliček protkaných památkami a pro jeho zajímavé obchůdky se vším možným. Nejnavštěvovanější památkou Coma je Duomo di Como a kostel Brolleto z roku 1215. Stavební práce Duomo di Como započaly ve 14. století, ale na dokončení si obyvatelé města museli počkat ještě dlouhé čtyři století. V těsté blízkosti Duomo di Como je Palazzo Govio s muzejní expozicí Giuseppe Garibaldiho. Lodí z přístavu Sant’Agostino se můžete doplavit na ostrov Comacina, který je v celém jezeře jediný. Jsou na něm zbytky středověkého hradu a devět opuštěných chrámů. Nejlepší zdejší nákupní třída je na dlouhé ulici Via Vittorio Emanuele III. Obchody s italskými módními značkami nejde přehlédnout. Como je známé i výrobou látek, zvláště hedvábí. Krom toho najdete mnoho obchůdků s tradičními italskými specialitami. Kolem jezera je roztroušeno plno letovisek, ale za opravdovou perlu je považováno městečko Bellagio.
Milovníci fotografování si v Bellagiu přijdou na své. Je zde překrásný výhled na celé jezero a nad ním se tyčící vrcholky hor. Bellagio láká turisty na historické centrum s bazilikou svatého Jiří. Na procházce v Parco del monte San Primo si odpočinete a nasajete atmosféru zdejší přírody. Není špatné půjčit si loďku a obeplout okolo celého pobřeží. V nedalekém městečku Carlozzo se nachází Muzeum mléka. Stojí na místě původní městské mlékárny. Nejrušněji je tu v plné turistické sezóně. Ke gastronomických skvostům zdejšího regionu patří ryby, gnocchi i rýže. Ochutnejte vynikající víno Nebbiolo. Když už budete v Bellagio, zajděte se podívat do místní restaurace Salice Blu.
Příspěvek od mé dcery Petry, se kterou jsem loni brouzdala po Itálii, ale na návštěvu této zajímavé restaurace nedošlo. Schovaly jsme si to na někdy příště, ale není vyloučeno, že se kolem jezera Como bude pohybovat někdo z vás a dobrý tip na pěknou restauraci se hodí vždycky. Tak tady jeden je.
Ahoj mami a spol., ale hlavně mami, protože ty na takové pikantní zprávy ode mě čekáš jako Sahara na déšť 🙂
Nedávno jsem objevila zajímavý restaurant s italskou kuchyní. Restaurace se jmenuje Salice Blu a nalézá se v romantickém městě Bellaggio v blízkosti jezera Como. Když se jede silnicí kolem, skoro by ji člověk přehlédl, jak je zarostlá keříky mezi vinicemi a má nenápadné klenuté dveře.
Vede ji šéfkuchař Luigi Gandola – pozvánka na web jeho ristorantu: http://www.ristorante-saliceblu-bellagio.it/
Mladý Luigi Gandola (nar. 1983), ale už zkušený šéfkuchař, nastoupil po absolvování hotelové školy v r. 1998 do Grand Hotelu Villa d’Este v Cernobbio, kde po dobu sedmi let načerpával zkušenosti. Dnes stojí v čele rodinné restaurace.
Své kuchařské kreace prezentuje elegantně a rafinovaně, s použitím místních produktů. Jeho chloubou jsou dezerty, které doslova stimulují smysly.
Gandola se zúčastnil mnoha italských i mezinárodních soutěžích, vyhrál několik medailí a ocenění. Např. vyhrál kulinářské mistrovství světa 2002 Expo Gast v Lucemburku v kategorii Mladý kuchař, v roce 2004 Massa Carrara Trophy, vyhrál Národní šampionát Středomořská kuchyně 2004 a titul nejlepšího šéfkuchaře v Lombardii v roce 2005, aj.
Uvnitř nečekejte přemrštěnou noblesu, ale atmosféru restaurantu v rustikálním stylu, ze které sálá teplo a domácké prostředí, které dopomáhají vytvořit dva stylové kamenné krby. Z prostoru restaurace je přes prosklenou vitrínu dobře vidět i na dění v kuchyni. Sám Luigi Gandola vás obslouží, pokud se toho neujme jeho “mamma” a nepostará se o vaši spokojenost o chvilku dřív. Šéfkuchař celé jídelní menu barvitě popíše a vysvětlí. My jsme si s Raffaelem dali antipasto, hlavní pokrm v tomto případě un primo (tedy na bázi těstovin, ne secondo na bázi masa), a pak dessert. Předtím nám přinesli různé tyčinky chlebové, malé houstičky a croissanty. I ty pekl sám šéf kuchař.
Anche il pane éra stato fatto dallo chef.
Všechno pečivo je čerstvé a pečené ve zdejší kuchyni.
Ravioli di pasta di polenta e patate cucinate sotto il sale, ripieni di salmerino e gamberi di fiume.
Úžasné byly ravioly připravené z polentového těsta a na páře vařených brambor, plněné krevetami.
Těstoviny z Gragnana s mořskými plody
Questi cosilli croccanti mandorlati sono stati fatti da Luigi come dolce punto per accompangare l’ora del caffé. Io caffé non lo bevo, ma i cosilli me li sono magnata quasi tutti io!
Pusinky a domácí koláčky z mandlového těsta, dokonalé ke kávě.
Kvalita, chuť a prezentace všech pokrmů byla perfektní a italsky autentická. Tady vás budou rozmazlovat čerstvými sezónními surovinami, tradičními italskými specialitami. Restaurace se chlubí osobitým šarmem a stylem, který k Itálii patří. Návštěva ve vás zanechá ty nejlepší pocity. Doufám, že dostanete chuť si do Itálie udělat výlet. Jako minimum by se vám měly sbíhat sliny 🙂 Snížená kvalita fotografií je z mobilního telefonu, čímž se omlouvám.
Dessert par excellance – mai vista una presentazione cosi, con frutta a parte, immersa nel “succo” di frutta, da pescare fuori ed abbinare con il dessert. Un muffin con gianduja, banana calda, scaglie di cocco e pure un gelato di mango servito nel guscio di mango.
Výtečný muffin s kousky čokolády gianduja, pod ním naskládané teplé banány, v hrnečkách kolem je čerstvé ovoce zalité šťávou.
“Mami, chci ještě dodat, že nic tak dobrého a chuťově vyváženého jsem dlouho nejedla, krom některých kreací od mámy 🙂 a Raffaelovo domácích lasagní!”
Díky Petruško za pozvání k prostřenému stolu, reportážní ochutnávka byla moc fajn a závěrečný kompliment víc než potěšující 🙂 Těším se na další italské gastroobjevy. Budou příjemným osvěžením, protože italská gastronomie má své velké půvaby a já mám pro ni slabost.
Do této gastroturistické rubriky musím něco z letních gastrozážitků přidat i já sala. Mám jich požehnaně, tak ať neleží někde jen tak ladem.
Co dobrého a kde jste snědli na cestách vy? Za dobrým jídlem se nemusí jezdit daleko. Dá se na něj natrefit i za humny. Všechny zajímavé tipy vítám 🙂
Ahoj mami, díky za obnovení mých vzpomínek z toho restaurantu. Bylo by mi líto, kdyby to zůstaly jen soukromé útržky paměti, stojí zato se o ten kulinářský zážitek podělit i s ostatními. Italská kuchyně je ta nejlepší na světě, s tím se nedá nic nadělat…:-) A až přijedeš, tak si tam spolu zajdeme.
Petra:
Souhlasím s tebou, Petruško 🙂 Příště si to vynahradíme a kolem Lago di Como už nebudu jenom projíždět, ale několik dnů zůstaneme a obrazíme pár místních podniků. To ti slibuji. První dvě fotky jsem pořídila oknem auta, když jsme stáli v šílených kolonách před San Gottardo a přesouvali se z IT do Švýcarska. Bylo vedro, poslední den prázdnin, polovina Evropy se vracela domů a některým řidičům pěkně ujížděly nervy 🙂
Bravissime! Tahle báječná reportáž se přesně strefila do mojí italské noty :)) Sever Itálie mě nikdy nepřestane překvapovat svou rafinovaností, já žila v Římě – tam se tolik nepracuje s polentou a navíc tak půvabné, kaloriemi nabité dolci jsem jaktěživo neviděla :)) Horalové potřebují více energie :)) Ravioly z polentového těsta a brambor, mhmmm, tomu musím přijít na kloubek, zkusím je brzy vyrobit :))
La Cuoca:
Prázdniny v Řimě se mi ještě nepodařilo prožít, ale poznat Řím je můj sen. Za poslední roky jsem trochu po Itálii cestovala a vyčítám si, že jsem ještě nebyla schopná napsat ani jednu reportáž. Vzpomínky jsou pořád živé a tak už pomalu něco spřádám a je to vyloženě soukromé potěšení pro duši 🙂 Ravioly v kombinaci polenty a brambor jsou překvapivé a sladká tečka působí vydatně a inspirativně. Italská kuchyně je bezesporu nejrafinovanější a nejrozmanitější kuchyní pod sluncem. Čím víc se s ní seznamuji, tím mám silnější pocit, že ji vůbec neznám. Těch proměn od severu k jihu je opravdu spousta a každý kraj dal místní kuchyni svůj vlastní šarm a zúročil všechny poklady, co jsou v daném místě k mání. Italská kuchyně je pro mě krásná hromádka regionálních skvostů a to mě nemůže vůbec nikdy znudit.
Při psaní komentáře jsem si vybavila jedno mé starší povídání, které jsem nazvala \”Dokonale pečená římská kotleta\”. Když jsem vařila a psala článek, určitě jsem měla zase tu svou velkou touhu navštívit fascinující město Řím. Do dnešních dnů si po tom pořád krásně sním 🙂
http://www.gurmanka.cz/2010/01/dokonale-pecena-rimska-kotleta
Římská kotleta vypadá fakt římsky 🙂 Itálie to nejsou jen špagety a pizza, jak si mnozí myslí, já neustále objevuji něco nového, vždy mě překvapí italská genialita spočívající v jednoduchosti a tradici, která se předává z matky na dceru. Pro Řím jsou například typické vnitřnosti, třeba \”trippa alla mentuccia\”, \”dršťky na mátě\”, to by málokdo ve Věčném městě čekal. Anebo luštěniny – to, co dokážou Italové s cizrnou, rovná se kulinárnímu divu světa 🙂 Já toužím pobýt nějaký čas na úplném jihu Itálie, na Sicílii nebo alespoň v Kalábrii, abych získala další inspiraci a bylo se o co dělit :)) Dcera Petra správně říká, že italská kuchyně je nejlepší na světě, naprosto souhlasím, neznám žádnou jinou, která by se jí mohla co do pestrosti rovnat. Viva Italia :)))))
La Cuoca:
Jídlo je láska, láska je jídlo 🙂 Moc hezké motto na stránkách La Cuoca!
Já se netrpělivě těším na další zajímavé počtení a povídání o životě ve Věčném městě, příjemně podbarvené vůní místního jídla.
Viva Italia 🙂
Casove jsem zde se svym prispevkem pozde, ale vice jak mesic jsem tlumocila v Praze a tak reaguji az po navratu. Nerada zasahuji ci jinak komentuji italskou kuchyni mimo vysostne uzemi Italie : – ) a tak o receptech, radach a navodech \”jak na to\” na ceskych a cizich chatech si myslim sve. Ta techto bezvadnych kulinarskych strankach je fajn, ze jsou zde cizi kuchyne prezentovany i ze sirsiho pohledu a tak o inspiraci a podnety nejen na vareni, ale i na poznani jinych kraju a mravu neni nikdy nouze, a to jiste k radosti vsech zucastnenych. U jezera Como ziji uz dost dlouho a tak tuto zonu mohu jen a jen doporucit! Skoda, ze Cesi ji temer nenavstevuji, ac sem jezdi cely svet….. Nevsedni krasa a harmonie barev jezera a okoli , a to v jakemkoliv pocasi, by neoslovila snad jen cloveka naprosto bezducheho. K Cecham ma taktez co rici, jak z daleke ci blizke historie. Namatkou snad staci pripomenout, ze za krasu stavitelskych pamatek, vdecime take umelcum, stavitelum a remeslnikum z okruhu komskych mistru, kteri maji prave svou davnou kolebku v techto mistech. Kdo by neznal mineralni vodu Mattoni, ktere dala sve jmeno patricijska rodina z puvabneho Tremezzo ci puvod znameho filozofa, kneze a matematika Bernarda Bolzano, jehoz otec pochazel taktez od techto brehu a to z romantickeho Nesso…… Mym favoritem jsou dve typicka jidla, ktera by vam mela nabidnout vetsina dobrych restauraci a hospudek. Takze pokud jste milovnici ryb a chcete-li ochutnat neco opravdu typickeho od jezera Como, tak nevahejte a okuste delikatni RISOTTO AL PESCE PERSICO, kdy se vam na taliri, strucne receno, objevi vytecne upravene varena ryze spolu na salveji osmazenymi krehkymi filetky okounka ricniho (Perca fluviatilis) anebo AGONI IN CARPIONE, to pokud mate chut na neco vyraznejsiho, v tomto pripade lehce osmazena a posleze v zeleninove – korenenem nalevu marinovana placka skvrnita (Alosa falax). Vsem preji nezapomenutelne zazitky pri navsteve \”meho\” milovaneho jezera : – )))
AnnaMarie:
Na pěkný příspěvek nikdy není pozdě! 🙂 Díky za něj. Čte se to jedním dechem.
Život u jezera má neopakovatelné kouzlo. Vždycky jsem obdivovala švýcarská městečka u jezer, kterých je tam opravdu jako máku. Před časem jsem u jednoho malého jezera bydlela taky. Nyní žiji v jihočeské rybníkářské krajině, tak voda se mi stala nejspíš osudnou. Naštěstí nejsme nikde v zátopové oblasti. Tam romantika vodních toků končí …
Děkuji za připomenutí všech kvalit tohoto krásného koutu země. Pěkný den 🙂
Krásné příspěvky, krásné články, krásné fotky, reportáže…má to pouze jeden zásadní problém!! Když vás čtu ..mám ukrutný hlad :)) Takže se k těmto stranám budu přibližovat asi jen s jídlem v ruce/puse/na dosah :))
Čím více vás tu čtu tím vetší mám chut zajet pořádně poznat sever Itálie a jeho kuchyni. Byla jsem naposledy v Brescia a kuchyně byla luxusní! Sice trochu těžší než u nás na jihu, ale moc dobrá. Každopádně kdyby jste chtěli poznat gastronomii Sicílie a dary tohoto ostrova, jste vítány 🙂
Přeju hodně zdaru a chut pokračovat v tom co vám tak báječně jde.
Aneta:
Díky za milou reakci 🙂 V podstatě jste vystihla přesně to, co cítím já, když si čtu weby mých přátel, co mají stejné vyznání ke gastronomii 🙂 Jsou to muka! Ale přesně tak by na nás dobré jídlo mělo působit. Provokovat má v popisu práce a jeho existence je víc než příjemná. Když se nad tím zamyslím, tak tu Itálii z veliké části vůbec neznám, ale jsem na dobré cestě ji poznat. Vypěstovala jsem si k ní poměrně dost silný a intimní vztah 🙂 Teď už ho mohu jen prohlubovat. Ráda bych se dostala až k Sicílii, která mě přitahuje a přeji si poznat ten kraj trochu víc zblízka. Přivonět si, sáhnout si a ochutnat …
Přeju též hodně zdaru a hodně dobrých příležitostí sejít se u dobrého jídla s těmi, které máte nejraději 🙂 Jídlo je ten nejlepší prostředník k udržování dobrých vztahů. Moc se mi líbí, jak důležitou roli právě v Itálii jídlo hraje!
Šárka 😉
Plánuji cestu k jezeru Como a hledám na netu dobré tipy, kde se zastavit na jídlo, takže si adresu s chutí zapisuji a dám vědět, jak jsem si pochutnal. Díky
Milan:
Tahle adresa jistě nezklame! Jen cesta do restaurantu spodem od jezera směrem do kopce všemi serpentýnami člověku malinko bere chuť. Až se auto zaparkuje a člověk se podívá směrem dolů na jezero, žaludek se zase pěkně posadí a vyladí na dobré jídlo. A to dobré bude! Je to má oblíbená adresa a Luigi je milý hostitel/kuchař/majitel v jedné roli 🙂