Cesta do CHORVATSKA je tou nejkratší cestou k moři. Když ráno sednu do auta a svižným tempem bez delších pauz jedu směrem na jih, večer už mohu sedět v přímořské restauraci a pochutnávat si na jadranských specialitách. Co všechno na této zemi obdivuji, to jsem se pokusila sepsat do článku, který byl otištěn ve Světě potravin. Adresu tohoto velmi užitečného časopisu si uložte, v každém čísle se dozvíte mnoho zajímavého ze světa potravin na českých pultech a nejen to. (www.svet-potravin.cz). Rozhodla jsem se, že se nebudu soustředit jen na obrázky od prostřeného stolu a do této reportáže zahrnu trochu víc z krás cestovatelských, které potěší oko. Chorvatským receptům se budu věnovat samostatně, protože si to rozhodně zaslouží. Pravá přímořská atmosféra popsat nejde, proto nechám trochu víc hovořit samotný objektiv mého fotoaparátu a hezky si u toho zavzpomínám. Jestli máte k Chorvatsku osobní vztah, pojďte si o tom povídat v komentářích. Při takové debatě nám bude všem moc fajn ;.-)
Verze celého čísla časopisu SVĚT POTRAVIN je ke stažení zde : PDF č. 5/2012
Vozíte si do Chorvatska jídlo z domova? Děláte velkou chybu.
Svou velikostí sice patří Chorvatsko k evropským zemím s menší rozlohou, ale díky své jedinečné atraktivitě směle konkuruje i daleko větším destinacím. Navštívit tuto zem a neochutnat autentickou místní kuchyni by bylo stejné, jako cestovat se zavázanými očima. S chorvatskými jídly zažijeme velké objevitelské nadšení. Víte že, k Jaderskému moři to máme ze všech moří úplně nejblíže?
Chorvatská kuchyně – velké rozdíly na malém prostoru
Do přípravy chorvatských jídel se promítají jak celé bouřlivé dějiny a kultura místního národa, tak i vlivy všech okolních národů. Antika vložila do řeckých dlaní vinnou révu, aby byla vysázena na slunečných ostrovech Hvar a Vis a dala tak vzniknout tradici vinařství. Maďarsko provonělo mletou paprikou dušené maso a vneslo do kuchyně umění přípravy guláše. Oblíbené paprikové či zelné listy mají původ v turecké kuchyni, ale zdomácněly zde zrovna tak rychle, jako všeobecně oblíbené a milované italské těstoviny.
Strava Chorvatska je velmi pestrá a různorodá a díky prvkům pocházejících ze sousedních zemí má každý chorvatský region, ať už je to Istrie, Kvarner, Severní Dalmácie, Střední Dalmácie či Jižní Dalmácie svá typická jídla. Jinak se jí ve vnitrozemí a jinak v přímořských oblastech, kde se hojně objevují především dary moře. Chorvatskou kuchyni tak v zásadě můžeme rozdělit jen na kontinentální a středomořskou.
Gostinice a konoba, pravá chuť Chorvatska
Cestu do dobré restaurace nehledejte v turistickém průvodci, ale raději se zeptejte místních. Na promenádě v obležení turistů najdete většinou mezinárodní kuchyni bez nádechu originality. Tradiční jídla se možná podávají v méně nablýskaných podnicích typu gostinice nebo konoba, ale právě tam je to pravé místo, kde lze nalézt autentickou chuť Chorvatska. Co je však pro všechny restaurace téměř vždy pravidlem? Jídelní lístek na tabuli před vchodem.
Tipy z jídelního lístku – Kako sa to zove?
Místní kuchyni, zejména tu pobřežní a ostrovní, můžeme považovat za trendovou v moderním pojetí nutriční vědy. Nahlédneme-li do pestrého jídelního lístku – jelovniku – nikdy tam nechybí saláty, zelenina a především ryby.
Ryby a mořské plody: škampi na buzaru (krevety na víně), lignje na žaru (kalamáry na grilu), lignje i česnak preljev (kalamáry s česnekovým přelivem), dagnje (slávky), juha od ribe (rybí polévka), kamenice (ústřice), pastrmka na maslacu (pstruh na másle), brodetto (dušené ryby s rajčaty a cibulí), girice (malé nekuchané rybičky, obalené v mouce a smažené v oleji, kterým by se s klidem mohlo přezdívat chorvatské chipsy), salata od hobotnice (salát z chobotnice)
Maso: govedina (hovězí), janjetina (jehněčí), ovčetina (skopové), svinjetina (vepřové) teletina (telecí), kunič (králík), kuře (pilič), kobasica (klobása), pljeskavica (karbanátek z telecího, jehněčího či hovězího masa), pašticada (dušené hovězí maso), dalmatské arambašiæi nebo japraci (nasekané maso zabalené ve vinných listech), čevapčiči (grilované šišky z mletého masa), žgvacet (masový pokrm na způsob paprikáše připravovaný tradičně ze slepice), džuveč (chorvatské maso s rýží a zeleninou)
Zelenina a přílohy: salata od krompira (bramborový salát), salata od krastavca (okurkový salát), blitva (špenát nebo mangold s česnekem a bramborem), fuži, šurlice a makaruni (těstoviny), crni rižot (černé rizoto se sépiovým inkoustem)
Polévky: juha od kamena (námořnická polévka, do které se během vaření vloží kámen vytažený z moře, ve kterém jsou živé organismy), juha od povrča (zeleninová polévka), maneštra (hustá obilná polévka s kousky kuřecího masa a zeleninou)
Pečivo: vždy a ke všemu bílý chléb – kruh (chléb), kifla (rohlík), slanac (dlouhý rohlík posypaný krystalky soli), kajzerica (houska kaiserka), kutlof (bábovka), pita (pokrm z listového těsta s náplní slanou nebo sladkou), krafna (kobliha), savijača (závin), pogača (kulatý plochý koláč), burek (listové těsto plněné různými slanými náplněmi)
Slastičarna je plná sladkých tajemství
Kroštule, fritule, kremšnita, štrukli, krokant a šaumrola. Na osvěžení sladoled (poctivá a sladká chorvatská zmrzlina) nebo sorbet s kapkou alkoholu. Nabídka místních cukráren bývá vždy patřičně sladká a pestrá, protože Chorvaté sladké milují. Místní cukrárny, zvané slastičarny, mají ve své nabídce pár tajemství, která rozhodně stojí za hřích. K nim patří i dalmatský pudink, tzv. rožata. Co ovšem nejde vynechat za žádnou cenu, to je dobrá a silná káva.
Bez oblíbené kavárny jako bez domova
Popíjení kávy patří v Chorvatsku k příjemnému rituálu, na který se musí najít čas i několikrát denně. Espresso se vaří po italsku do miniaturního porcelánového šálku a vždycky dokáže pořádně „nakopnout“, jak se od něj čeká. Naproti tomu macchiato s kapkou teplého mléka příjemně pohladí. Všude na Jadranu se vaří prvotřídní káva a o Chorvatech se říká, že bez svých několika malých šálků denně by postrádali radost. Zde nejde jen o popíjení, ale též o příjemné potlachání se sousedy. Kavárny se staly místem velké pohody, kde si ve stínu kavárenské pergoly s výhledem na azurové moře vychutná každý svých pár minut siesty a může se příjemně kochat.
Jídlo jako suvenýr
Chorvatské speciality jsou skutečným zážitkem, což turisté moc dobře vědí, a proto mezi suvenýry, které si vezou domů, nikdy nechybí i místní speciality.
PRŠUT – dalmatská šunka vyráběná z vepřového masa, které se před zavěšením do udírny nejprve máčí ve speciálním roztoku s česnekem, mořskou solí a kořením. Udí se tzv. studeným kouřem, který voní po bukovém a habrovém dřevě. Vyuzená kýta se pak pověsí do sklepa, kde může odpočívat několik měsíců nebo dokonce i let. Krájí se ostrým nožem na velmi tenoučké plátky. Chorvaté si pršut rádi dají s kouskem bílého chleba a zasnoubí ho se sklenkou červeného vína. Tak jeho chuť vynikne ještě lépe.
LIKÉRY – likér z oblasti Zadaru, na kterém si pochutnával i Napoleon, se jmenuje Maraskino a vyrábí se ze zvláštní odrůdy višně maraska. Milovníci silnějších chutí si oblíbili místní slivovici (šlivjovica) nebo pálenku z hroznového vína (loza). Pozoruhodné jsou i místní vínovice ochucené bylinkami – Lozovača a Travarica se středomořskou trávou na dně láhve.
OVČÍ SÝR – na ostrově Pag se vyrábí proslulý paški sir. Chorvatské sýry mají všechny vynikající chuť, ale paški sir je označován za sýrovou perlu. Mléko pro jeho výrobu voní po bylinkách a připravuje se podle starého receptu výhradně tradičními postupy.
Nejčistší moře – nejchutnější ryby
To nejlepší, co moře dalo Chorvatům, jsou ryby. Chorvatské ryby opravdu chutnají mořem! Návštěva místních rybích trhů je zážitek, který by neměl nikomu uniknout. Je třeba si přivstat.
Brzy ráno, když se rybářské loďky vracejí z jednodenních krátkých lovů, je k mání to nejlepší, co uvízlo v sítích. Rybám vyloveným z Jadranu se žádné jiné ryby nevyrovnají. Členité chorvatské pobřeží a hornatost dna Jaderského moře způsobují silnou mineralizaci a planktonizaci vody, která tak svým obyvatelům dává tu nejlepší výživu. Na rybím trhu seženeme tmavé i světlé ryby. O sardinkách, makrelách, ančovičkách a tuňákovi se mluví jako o rybách s tmavým masem. Naproti tomu pražma, mořský vlk a jazyk, hejk, parmice, ďas a kambala jsou ryby bílé. Připočítat musíme i olihně, krevety, langustinky, chobotnice, mušle, ústřice … , tzv. mořské ovoce. Na místním rybím trhu si rozhodně nemusíme dělat starost o čerstvost a datum výlovu. Drobní rybáři se vydávají na moře každičký den a když si nepřivstaneme, kolem desáté už rybí trh dávno zeje prázdnotou. Ryby se tam dlouho „neohřejí“, během chvíle se dostanou tam, kam patří. Do kuchyně!
Všechny neduhy vyléčí čerstvá ryba
Nabídka ryb v místních restauracích je opravdu velká a ryby se připravují na různé způsoby. Vařené (kuhano), smažené (prženo), grilované (na žaru), pečené (pečence), na másle (na maslacu), dušené (dinstano).
Kde se vaří z čerstvých ryb, tam nemůže chybět hrnec pořádně silného rybího vývaru. Na chorvatském pobřeží má magickou sílu a lidé do něj vkládají víc naděje než do pilulky z lékárny. Na neduhy je prý nejlepší!
I když se s rybami dají dělat velká kouzla, platí, že čerstvá ryba na grilu je vždy správná volba. Místní tvrdí, že nejlepší materiál na grilování ryb je suché dřevo z keře vinné révy. Ryba po něm krásně voní a sklenkou vína k jídlu nikdy nic nepokazíme. K rybě je dobré víno přímo nutností a o těch chorvatských se ve vinařských kruzích hovoří už dlouhá léta jen v superlativech.
Víno, dobrý společník u stolu
CHORVATSKÉ VÍNO, to je už dávno pojem. Skvělé podnebí přeje vinohradům, kde se pěstují „krásná“ vína. Ve větší míře víno bílé a menší podíl patří vínu červenému, ale výtečná jsou obě. Kořeny vinné révy totiž sahají hluboko pod zem a získávají tak z hlubin země sílu, keříky révy přitom mají intenzivní sluneční péči a ranní rosa si je hýčká minerály z moře.
K nejoblíbenějším místním odrůdám patří ryzlink vlašský a rýnský, chardonnay, sauvignon a tramín. Na slunečném ostrově Hvar zraje jedno z nejuznávanějších chorvatských vín s přívlastkem, suché červené – Zlatan Plavac. Ostrov Pelješac produkuje jedno z deseti nejlepších vín světa – Dingač. Od roku 1912 je to první chráněné víno v Chorvatsku.
Dobrou pověst mají vína istrijská (porecki, porecki merlot, porecki teran, cabernet sauvignon, malvazija a pinot), ale zajímavosti se najdou všude. Víno je totiž nejlepším společníkem u stolu a Chorvaté to vědí.
Ředit víno vodou tu není hřích
Oproti Francouzům dávají Chorvaté často přednost vínům s menším obsahem alkoholu a není výjimkou, že víno ředí vodou. V restauraci se setkáme s označením „bevanda“ – pro červené víno s vodou, „špricer“ – pro bílé víno se sodovkou nebo „gemišt“ – bílé víno s minerální vodou. Nikdo se nepozastaví nad tím, že dobré víno se podává na přání ředěné. V této podobě je krásně osvěžující a méně stoupá v horkém počasí do hlavy.
10 dnů je málo!
Zvyky, způsob života, natož myšlení místních obyvatel se za pár dnů dají pochopit jen stěží. Jejich srdečnost, pohostinnost a upřímnost jsou okouzlující, ať už nás naše cesty po Chorvatsku zavedenou kamkoliv. Malebné zálivy, oblázkové pláže, čisté moře, monumentální pohoří, bujná vegetace, chuť a vůně dokonale vyzrálého ovoce a zeleniny, vinice, dechberoucí scenérie národních parků, vodopády, kaňony a proslulá kuchyně v místních hospůdkách situovaných do úzkých uliček starobylých měst, kde je vidět odraz staleté tradice středomořské kultury sahající od římských dob až po novověk. To vše se musí dotknout srdce snad každého návštěvníka.
Turistické cíle
Istrijský poloostrov je největším poloostrovem Jadranu. Ostrov Krk je největší a polohou vůči České republice nejbližší ostrov v Jaderském moři. Ostrov Rab je jedním z nejkrásnějších chorvatských ostrovů, náleží do skupiny kvarnerských ostrovů a patří mezi to nejlepší, co Chorvatsko může nabídnout. Je i mezinárodně uznávaným lázeňským místem s blahodárnými účinky pro alergiky a astmatiky. Pobřeží severní Dalmácie: pobřeží je charakteristické stovkami ostrovů, k nimž náleží i unikátní souostroví Kornati. Makarská riviéra patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším destinacím celého pobřeží Chorvatska. Je chráněna monumentálním pohořím Biokovo a má největší zalesnění z celého dalmatského pobřeží. Ostrov Hvar – ostrov slunce. I když má Chorvatsko bezpočet ostrovů, krása Hvaru je jedinečná. Slunce je zde hřejivější, moře průzračnější a levandule voňavější. Historie tu sahá hluboko do řeckých i římských dějin.
Gastronomické tipy
Bílý lanýž (Tuber magnatum Pico) je jedinečným zástupcem tohoto druhu hub, rostoucích od podzimu do února na Istrijském poloostrově. Každoročně se po pět týdnů pořádá Festival bílého lanýže (Sajam bijeloga istarskog tartufa). V obci Livade a Motovunu je možno shlédnout četné exempláře a ochutnat vzácné lanýže, o kterých se tvrdí, že jsou zaručeně vysoce afrodiziakální potravinou. Cena za 1 kg elitní houby se může vyšplhat k částce až 5.000 €.
Slavnost jedlých kaštanů na Opatijské riviéře se každoročně koná v říjnu v letovisku Lovran, kde se kaštanovníkům velice daří. Říká se jim zde maruny a Marunada je oslava, která jim vzdává hold.
Istrijská Fažana chystá na srpen opět velkou gastronomickou slavnost „Valbandon ispod čripnje“ – festival jídel připravovaných výhradně pod poklopem ve žhavém popelu. Středomořské mistrovství se nekoná nikde jinde než na pláži.
Ústřice z Limského kanálu jsou pověstné a jejich největší chovy jsou právě ve zdejším istrijském zálivu. Konzumují se jen v měsících, které v latině končí písmenem „r“, tzn. od září až do února.
Světově proslulý olivový olej se lisuje v kraji Ravni Kotari. Znalci jej označují za jeden z nejlahodnějších z celého Středomoří.
Proč zrovna do Chorvatska?
Vysoký počet slunečních dnů a teplé moře až do pozdního léta, to jsou hlavní klady této jižní destinace. Když připočteme, že je to zem plná révy, fíků, levandule, rozmarýnu a exotické vůně subtropických rostlin, kde se dá zažít skutečná harmonie přírody na vlastní kůži, není třeba déle přemýšlet a můžeme vyrazit předat svůj pozdrav slunci a moři osobně.
Nejlepší vzpomínka na Chorvatsko bude stopa v duši, která nás do této kouzelné země přivede zpátky. Je to země, která ze svých pokladů ještě rozhodně nevydala všechno. Loučím se fotografií z mé nejoblíbenější kavárny na Istrii, z městečka Rovinj, kterému se trefně přezdívá istrijský Montmarter. Bývala jsem tam vždy prvním ranním hostem 🙂 Jen já a šálek silné kávy … občas mi pohodu narušil můj pc a pár neodkladných pracovních povinností, ale v zásadě se o dovolené nenechávám nikým a ničím rušit a jednoduše si ten čas užívám. Ať jsem kde jsem.
Pohostinní Chorvaté říkají:
„Jsi-li naším hostem, jsi naším přítelem.“
„Dobro došli“ – „Vítáme Vás“
My už dávno máme pocit, že Jadran je naše české moře. Na důkaz toho každoročně přijede za sluncem a mořem téměř milión krajanů. Patříte k nim také vy?
ZAJÍMAVÉ ODKAZY
Nejlepší chorvatská restaurace s autentickou kuchyní u nás
Restaurace Chorvatský mlýn – Šárecké údolí v Praze Dejvicích
http://www.mlyn1999.cz/cz/
http://www.mlyn1999.cz/cz/galerie/4-gastronomie/
Chorvatské ryby – dovozci čerstvých ryb z Chorvatska
Objednat kuchařskou knížku: Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením.
Nadherny clanek, Sari. Uz nekolikrat jsme si s mym italskym muzem rikali, ze jednou se vydame taky k mori do ciziny….jednou….az nebude v Italii co objevovat. Obavam se, ze to hned tak nebude :-). Ale je to moc lakave. Mej se pekne.
Ahoj Zuzko,
v Italii ten stav urcite nikdy nemusi nastat 🙂
Tam je stale co objevovat. Je toho hodne, co z Italie jeste neznam a mam tedy duvod ve svem objevitelskem nadseni pokracovat. Jeste ze se clovek muze prenes na italsky jih treba diky originalnim recepturam, ktere si doma tak rada a casto varim 🙂
Nekolikrat jsme si do Chorvatska vyrazili, ale dlouho jsme s tim take otaleli. Osobne musim rict, ze jsem byla vic nez nadsena a chapu, proc je Chorvatsko mezi Cechy tak oblibene. Jednim z duvodu je i ten, ze se tam i mene jazykove vybaveny jedinec domluvi. To si myslím take hraje podstatnou roli. Naprosto uchvacena jsem byla z chorvatske dalnice. Takovou jsem nevidela ani v dokonalem Svycarsku. Vzdycky to byla bajecna dovolena, na kterou rada vzpominam. Dnes jsem si zase pekne prolistovala svuj fotoarchiv a prijemne se u toho vzpominalo.
Krasne leto a more pozdravu ti posilam 🙂
Sarka
Krásné fotky Šárko, moc se mi líbí jak jdou za sebou ta s lodí a hned pod ořechy v medu(?), ony jsou téměř ve shodných barvách a světle a přitom každá zaznamenala úplně jiný obsah. Taková spojení se mi moc líbí. Přemýšlím nad tím, jak mocně dokáže moře čarovat, ať je to ve Francii, Řecku nebo v Chorvatsku. Osobně znám jen ta dvě poslední, dávám si moře po kapkách jednou za deset let :-). A je tomu jedenáct, co jsme byli u toho jadranského, sice v kempu, zato s vlastním grilem a chlapci se tenkrát činili s rybami. Možná dám dohromady fotky a ze srandy je naskenuju. Makrely na žiaru. Krásné léto.
Moc pekne, clovek opravdu dostane chut si tam skocit na nejakou tu rybicku! Za takovou reklamu by ti meli platit!
toffo:
Ve spojení s průzračnou vodou Jadranu se každá zemitá přírodní barva krásně vyjímá 🙂 Bylo pro mě moc těžké vybrat jen pár fotografií, protože v archivu jich mám stovky. Pořídila jsem je v průběhu posledních pěti let, kdy jsem si do Chorvatska vyrazila autem a pokaždé na jiné místo. Pochopila jsem, co Češi na tom Chorvatsku mají 🙂 Je tam vážně krásně. Poprvé jsem tam byla jako holka školou povinná na gymnastickém soustředění. Tam jsem se poprvé přesvědčila, že moře je slané 🙂 Je krásné vnímat atmosféru země, ve které zrovna jsme. Člověk toho moc nenasaje, když se zdržuje jen v turistických resortech a nevyrazí si mezi místní lidi. Miluji přímořské hospůdky a ruch na tržnici brzy ráno. Jedna návštěva nikdy nestačí, proto je moc fajn najít čas si to celé zopakovat. Člověk se na to potom daleko lépe soustředí. Určitě bude moc příjemné si vzít čas a dát dohromady dovolenkové fotky, o kterých povídáš. Osobně se na ně budu moc těšit! Také jsem si řekla, že bych ze svého archivu měla vylovit dotky ze všech cest, které jsem poslední dobou podnikla. Hezky si u toho zavzpomínat a zase si utřídit vzpomínky. V září mě čeká jedna dobrodružná cesta do Monte Negra a vypravíme se i do albánských hor 🙂 Prý je to ráj na zemi, ale chce to mít i trochu odvahy. A to mě moc láká! Jinak miluji cestování po naší vlasti a stydím se, kolik míst v okolí mého bydliště jsem ještě nenavštívila.
Hanascacchettiova:
Ono se to Chorvatsko tak nějak chválí samo. Procestovala jsem Istrii, projela celé pobřeží až k Dubrovniku a zamilovala se do méně rušného pobřeží kolem Male Duby a Živogošče. Letos se chci ještě vydat od Dubrovniku dál, až do Monte Negra a překročit i albánské hranice za řekou Bojanou a vydat se do strmých hor. Těším se na každou dovolenou, která je nepředvídatelná a taková ta má plánovaná cesta do Monte Negra rozhodně bude 🙂 Sama se nechám překvapit, počítám se vším 🙂
já měla snad nejkrásnější zážitek v Chorvatsku na ostrůvku Mljet, nejmenším z chorvatských ostrovů. Není tak známý jako ty ostatní, ale svou krásou je snad ještě předčí. Na jednom jeho konci je přírodní rezervace, kterou když chcete navštívit, musíte zaplatit poplatek. My ale měli takové štěští, že jsme bydleli přímo v ní v malinkém kamenném domečku. Rezervaci vyplňuje Velko a Malo jezero, což ve skutečnosti nejsou jezera, ale mořský záliv, resp. mořská voda se sem dostává úzkým průplavem. Strašně rádi jsme tam plavávali, protože nemám ráda příliš divoké otevřené moře, nevím, moc se necítím, když koukám do černé hlubiny 🙂 Hlavně po tom, co jsme se dozvěděli, že mezi Mljetem a chorvatskou pevninou viděli šestimetrového bílého žraloka :))
A nejkrásnější to bylo večer. Člověk by řekl, že zde \”zdechl pes\” a to tak, že doslova. Ale to bylo právě to nejkrásnější. Byla zde jedna malá miloučká restaurace a pak pár místních, jako hudební doprovod stovky cikád. Nádhera. Opravdu doporučuji návštěvu, stojí to za to 🙂
Velmi inspirativní a srdcem psaný text, doplněný skvělou volbou krásných fotek.
Alka:
Ostrov Mljet, ten mi připomíná sedm Odysseových let strávených na tomto překrásném ostrově s vílou Kalypsó. Mě tam zatím nikdo nevzal, tak jeho krásy znám jenom z doslechu 🙂 Naprosto přesně si umím představit ten rajský klid a pohodu v kamenném domečku, kde jsme rušeni jen cikádami a šumem pulzující mořské vody plné života. Na otevřené moře bych se kvůli stejné obavě též nevydala, ale určitě by mě to lákalo. Toto krásné doporučení si budu pamatovat a snad se mi někdy podaří objet i mrňavé ostrůvky, které chorvatskou idylku dokreslují. Díky 😉
Colombo65:
Děkuji 🙂 Chuť a vůně Chorvatska má mnoho tónů a na každý pád je to zajímavý kout světa, který jsem stihla poznat jen povrchově, ale okouzlení na sebe nenechalo dlouho čekat.
Moje teta Ingrid, Chorvatka žijící v Rijece říká slávkám \”školjke\”. A skvěle vaří lignje. Třeba v rizotu. A nejlepší je stejně pljeskavica s krumpirom. A Prošek jako digestiv.
mpik:
Celé to zní jako menu podle mého gusta 🙂
Ahoj Šárko, článek je moc inspirativní:) Hned bych se k moři zase vydala 🙂 Ale v pondělí jsem se zrovna vrátila, takže si musím nějaký čas počkat. Mám moc ráda ryby a mořské potvůrky a v těhle destinacích je umějí úžasně připravit. A hlavně jsou čerstvé! Měj se moc hezky a užívej si léta!
Alis:
Zdravím 🙂 Sama si při pohledu na fotky s pobřežní atmosférou říkám, jaké by to asi bylo, kdybych bydlela trochu níž na jihu a měla možnost si na hladině moře denně alespoň pohledem spočinout. Byla bych tam šťastná a spokojená? Určitě ano! Ale po čem bych potom toužila? Takhle se vždycky těším na každou cestu do destinací, kde na mě čeká teplé moře, báječná kuchyně plná ryb a vysluněné zeleniny, voňavé bylinky a jiná mentalita národa. Pravda je, že se domů vždycky ráda vracím 🙂 Zatím užívám českého léta. Je víc mokré než se čekalo, ale když mezi deštěm zasvítí slunce, je tu krásně a já se klidně spokojím i s vyhřátou vodou našeho bazénu 🙂 Tentokrát mám ještě jedno těšení se na delší cestu před sebou. Vyrážím na sluncem na jih v září. Měj se krásně a též užívej letošního léta se vším, co nám přináší. V zimě budeme vzpomínat 🙂
Mila Sarka, dakujem za velmi pekny clanok, ktory hned prenesie do toho raja na zemi niekolko sto kilometrov juznejsie… Len mam k clanku dve pripomienky – hospoda je gostionica – v texte Vam chyba to druhe \”o\” a cervene vino z ostrova Hvar sa vola Hvarsko crno. Chodime tam roky rokuce, tak myslim, ze si to pamatam dobre. Prajem krasne slnecne leto a vela peknych gurmanskych aj cestovatelskych zazitkov!
Výborný článek, Šárko! Úplně na mě dýchla atmosféra loňské dovolené, kterou jsem právě v Chorvatsku trávili. Člověk by se tam hned zase rozjel, ale když ono je toho na Zemi tolik co objevovat a navštěvovat… 🙂
Tinka:
Mila Tinko, dekuji za pekne doplneni textu. Pismenko \”o\” se mi nejak vytratilo, nebyt vas, nevsimla jsem si 🙂 Moc rada text doplnim a mam radost, ze se clanek libi nekomu, kdo sam Chorvatsko uz objevovat nemusi, ale zna ho jako sve boty, jak se rika 🙂 Ja tam byla jen parkrat, ale prostredi, atmosfera a jidlo na me zapusobylo velmi silne. Mam par pratel z ruznych mist byvale Jugoslavie, tak si o krasach teto zeme mam s kym povidat, kdyz tam zrovna nejsem. Letosni leto se chystam projet Chorvatsko az k Dubrovniku a pote pokracovat az k nejjiznejsim mistum Monte Negra. Tesim se, co noveho poznam a ochutnam. Mejte se krasne a diky za komentar! Sarka
Petr:
Přesně tak, je tolik zajímavých míst, že se jen neradi vracíme tam, kde jsme už jednou byli 🙂 Já jsem dosud nestihla napsat zajímavé postřehy z míst, která jsem navštívila nedávno, ale na Chorvatsko jsem si ráda vzala čas. Hodlám pokračovat dalšími zajímavými místy a v plánu pár cest za poznáním ještě mám. Chorvatsko je sympatické tím, že ho máme opravdu jen kousek a vzhledem k čistému moři se ryby z Jadranu řadí k nejlepším na světě. Z kulinárního hlediska toto nelze přehlížet 🙂
Z Chorvatska jsme se právě vrátili a vždycky mi bývá tak dvě neděle za mořem smutno. O teplé počasí nouzi mít nebudeme, slyšela jsem předpovědi počasí, ale stejně moře je moře. Nebudu se rouhat protože musím být ráda za náš mrňavý bazén, kde se o další dovolené bude příjemně snít. Tahle reportáž mě potěšila opravdu moc a rozhodně se do Chorvatska ještě podívám s velikou chutí, protože tam je pořád co poznávat. Tentokrát jsme byli kolem Tučepi. Jezdíme s naším karavanem, moc mobilní nejsme, ale zase jsem se soustředila víc na místo, kde jsme trávili čas naší dovolené a prozkoumala ho důkladně a do hloubky se šnorchlem 🙂 Nevynechala jsem ani místní restaurace a ochutnala víno a prostě jsem si to užívala jak to šlo.
Lupina:
Návraty jsou krásné, některé provází stýskání, ale to se časem změní v nové těšení se na další sezónu a s ní i na další cesty k moři 🙂 Nejraději mám chvilky, kdy prohlížím fotografie z dovolené. Necháme je vždy tak čtrnáct dní uležet a poté si je užiji s novou intenzitou prožitku a vnitřně cestuji ještě jednou. Když si najdu čas na napsání reportáže, je to vždycky moc příjemná práce. Najednou všechny příjemné pocity vyplují na hladinu a mysl si poletuje ve vzpomínkách a nechce se jí sestoupit do reality 🙂 Dovolené je nám třeba! Já tu svou mám ještě před sebou, tak se moc těším a počítám dny, co zbývají k odjezdu 🙂
Díky moc za super informace o jídlech!
jo jo chorvatské ryby hezky na grilu jsou moc dobré. A v restauracích ještě lepší. Škoda, že se nedají u nás koupit čerstvé ryby jako v Chorvatsku.
Honza:
Chorvatsko je slunečný ráj a téměř nic mu z exkluzivity náročného dovolenkáře nechybí. Zaměřila jsem se poslední dva roky na cestování podél chorvatského pobřeží. Loni jsem si užila Dalmácii, letos se chystáme lodí zase na jinou stranu. Z cest po Chorvatsku mám vždy obrovskou spokojenost a napěchované paměťové karty skvělých snímků. Pokud jde o jídlo, přežívám tam na místní stravě, tím pádem čerstvých ryb mám opravdu hojnost. Ráda chodím nakupovat přímo k rybářským lodím. Časně ráno je chorvatské moře nejkrásnější 🙂 A to mám celkem slušné srovnání ze všech míst cest po světě.
Díky za pěkný web o Chorvatsku! Nakoukla jsem a už se těším na letošní chorvatské dobrodružství.
Víno u stolu nesmí chybět, hlavně k rybě se hodí. Já mám hrozně ráda růžová vína , která mi přijdou ideální ke všemu. Buďto si víno rozděláme k obědu, nebo si ho otevřeme až večer, když dětí spí a my máme s mužem klid a dopřáváme si zasloužený odpočinek.