Jak se dělají pařížské ředkvičky podle Julie Child?
Když si položím otázku, v čem asi tkví to kouzlo ředkviček, je mi jasné, že svůj podíl na tom mohou mít romantické kulisy Paříže, ale bez spojení výjimečného místa s dobrým a poctivým francouzským máslem by ředkvička nechutnala par excellence. Okouzlení francouzským máslem Julia Child nikdy před světem neskrývala, čímž odhalila totiž to pravé francouzské tajemství.
Ředkvičky podle Julie Child
Třebaže doslova každý dnes sází na Julii Childovou, neodolal jsem a převyprávěl jsem jim, jak mě naučila mazat si ředkvičky máslem při mé první návštěvě v Chez Georges. Na večeři mě sem pozval zesnulý Gregory Uher, Američan, který založil školu vaření v hotelu Ritz a jenž byl Juliiným blízkým přítelem, a já jsem dorazil nezvykle brzy a zastihl jsem Childovou sedět už o samotě u stolu. Představil jsem se a fascinovaně jsem sledoval, jak si maže ředkvičku máslem a žvýká ji. Pak po doušku sanceresského prohodila: „Ředkvičky jsou jedním z nejméně doceňovaných výtvorů přírody.“ Usmál jsem se o ona dodala: „Ještě že mě nikdo neslyšel. Když je člověk v mém věku, můžete po takovéhle poznámce skončit v domově pro seniory. Ale přesto je ředkvička, pěkně pomazaná máslem přesně to pravé, co každému kuchaři připomene, aby se v kuchyni držel pokory a prostoty. Většina potravin ve skutečnosti nepotřebuje nijak vylepšovat.“
(Alexander Lobrano, Gurmán v Paříži)
Na ředkvičky podle Julie Childové potřebujeme:
- čerstvé ředkvičky
- pařížský genius loci
- to nejlepší máslo, jaké seženete
- sůl? já se bez ní obejdu
- víno Sancerre blanc – zde ho mají
Omyté ředkvičky krájíme na půlky nebo čtvrtky a mažeme je vrstvičkou másla pokojové teploty. Zapíjíme sancerreským bílým vínem zlaté barvy s příjemně ovocitými tóny v chuti, v závěru korunovanými špetkou vanilky. Bez soli se obejdete, ale bez genia loci nikoli. Pokud tedy nebudete v Paříži, objevte pro sebe jiné místo, které bude mít silného ducha.
Pokládám si otázku:
Kde hledat tajemství francouzské kuchyně?
Říká se, že tajemství jsou hned tři. Máslo – máslo – a zase máslo. Másla totiž ve Francii není nikdy dost!
Zahustit omáčku není žádná věda, když máte po ruce francouzské máslo. Předem smíchané v poměru 1:1 s hladkou moukou, vychlazené a postupně po malých kuličkách vkládané do šťávy z masa. V Paříži přidávají k máslu žloutek a při zahušťování tak získají dokonalou a samětově hebkou omáčku nebo krémovou polévku. Zvláště v kombinaci se smetanou je tento způsob nepřekonatelný. Kam by došel burgundský šnek bez másla s petrželí? Žádná Brasserie se neobejde bez másla s bylinkami, tzv. Cafe de Paris. Máslo tu vládne venkovem a velí i v Michellinské restauraci, proto je pro francouzskou kuchyni jako takovou naprosto nepostradatelné.
S máslem se začíná i končí den
Francouzský den se nejlépe začíná máslovými croissanty. Když čas zvolna dopluje k večeři, je ideální rozloučit se nějakou dobrou rybkou na talíři … třeba ve společnosti skleničky Champagne blanc de blancs a omáčky beurre blanc, což je skvost z másla, bílého vína a šalotky. Na máslové vlně bych se mohla Francií prohánět ještě hodně dlouho, ale …
Momentálně mám starosti s tím, kde v té nejkratší vzdálenosti od mé kuchyně mají to nejlepší máslo, které bych si mohla dopřát? Dostala jsem chuť na ředkvičky s máslem, což jsem mohla předpokládat 🙂 Jak si na ředkvičkách nejlépe pochutnáte vy?
Projíst se Francií je jedna velká kulinářská jízda, kde to jede jako po másle 😉 Dobrého másla není nikdy dost. Ono si totiž své uplatnění najde v každé kuchyni po celém světě.
Objednat kuchařskou knížku: Pokud máte zájem nahlédnout do mé kuchařské knihy „Rande s gurmánkou“ nebo si ji zde objednat, bude mi ctí a potěšením.
Šárko, moc hezky napsané! Projíst se Francií rozhodně JE kulinářská jízda, obzvlášť na slaném másle 😉 Taková křupavá bageta s poctivým máslem s krystalky a čerstvě sklizené ředkvičky <3 Nebo karamel au beurre salé <3 <3 <3
Mávám z Provence od talíře s polévkou z jarního ředkvičkového lupení 🙂
Anýzovka:
Také mávám do Provence 🙂 Ředkvičky to jaro umí vždycky krásně rozsvítit, proto je mám v jejich naturální podobě moc ráda. A bez másla si to vaření také neumím představit. Nebýt tady u nás nabídka poctivého francouzského másla, tak si velmi smutním. Jak mohu, tak nakupuji právě máslo s krystalky soli, protože je bez debat úžasné a bezkonkurenční. Poslední dobobou si pro poctivé máslo chodím k farmářům, tak mám radost, že mi to po máslové vlně tak dobře jede a nemusím strádat, nedej bože brát do kuchyně nějaké náhražky.
Kdybych si bývala u práce v kuchyni pořád něco nečetla (to je dáno i přestěhováním mé kulinární části knihovny právě do těchto prostor), tak bych na tu zmínku o Julii a ředkvičkách nenarazila a tím pádem bych článek o ředkvičce s máslem ani nepsala. Jenže zrovna jsem měla doma kus čerstvého poctivého a voňavého másla, tak jsem si řekla, proč mu nevzdat hold 🙂 A tady se Francie prostě obejít nikudy nedá! :-)))
Dodrý den,
kuchařka vyjde letos poprvé v češtině,jen se neví kdy. V jednom obchodě je to v květnu a v jiném v září. Tak uvidíme,necháme se překvapit.
Yvona:
Už jsem o tom také slyšela, tak jsem zvědavá 🙂
Dobrý den.
u nás je nejoblíbenější jídlo k snídani, svačině i k večeři, chléb s máslem a ředkvičkami.
Pro kuchařku budu jedna z prvních, kdo pro ni poběží.
Já si pro kuchařku taky poběžím jako jedna z prvních. Doufám že mi poslouží tak dobře, jako Šárčino gurmánské rande. Je to nejužitečnější a nejpraktičtější česká kuchařka.
Úžasné povídání. Knihu také mám v knihovně, ale zatím jsem se nedostal k důkladnějšímu prostudování.
Róby:
Je báječné, kolik poezie se dá najít v ředkvičce s máslem 🙂
Ředkvičky mám ráda také s máslem. Krajíček chleba k tomu nic nepokazi, pokud je český poctivý kváskový.
Běla:
Kváskový chléb ze Srnína. Ten mám doma nejčastěji a když je k tomu ještě poctivé máslo, je to lahoda.