K čemu je nám pranostika? Já říkám, jak komu!
Vítám Vás u nás doma, kde na pranostiky nejen věříme, ale také spoléháme, neboť nám nic jiného nezbývá 😉
PRANOSTIKA JAKO METEOROLOGICKÁ PŘEDPOVĚĎ
Pranostiky vymysleli na základě dlouhého a pečlivého pozorování přírody naši předkové, protože jiné meteorologické předpovědi se jim nikde nedostalo. Na tyto přírodní signály byli zcela odkázání. Z tohoto prostého důvodu si lidé pranostiky nedovolili podceňovat a snažili se předvídat počasí na delší období co možná nejpřesněji, aby ze svých pracně obdělávaných políček a zahrad sklidili co nejlepší úrodu.Všech darů přírody si vážili, neboť se jednalo o hlavní zdroje jejich obživy.
NEŠKODIT, SPOČINOUT A SPLYNOUT
Ani já Matku přírodu nepodceňuji a snažím se jí přiblížit a naslouchat všemu, co je kolem mě. Má zahrada a ovocný sad sice již nejsou jediným zdrojem obživy mé rodiny, ale i tak je má zahrada a okolní příroda tou nejlepší utěšitelkou co znám. A protože jsem i duší zahrádkářka, mám zájem na tom, aby se na té mé zahradě všemu dobře vedlo a vlastnoručně zaseté úrodě věnuji patřičnou péči. Mnoho produktů z rostlinné říše jsem si pro potřeby těchto gastronomických stránek sama vypěstovala a o to větší radost mám z toho, když je v kuchyni mohu zpracovat a poté se prostřednictvím receptů podělit i s Vámi. Někdo má svou zahrádku spíše k lenošení, ale i od toho ty naše zahrady jsou. Zahradě dělá radost už jenom to, že jsme její součástí. Není přeci nutno pobíhat po zahradě zběsile s rýčem a každý kousek plevele vykázat ze zahrady ven. Mnohem důležitější je nechat zahradu žít svým životem a snažit se z přírody čerpat tu obrovskou kupu energie, kterou překypuje. Jednoduše na zahradě spočinout a v míru a tichosti splynout.
JSEM SBĚRATELKA STARÝCH ČASů
Jestli jsem Vám to ještě neříkala, tak jsem neúnavnou sběratelkou starých časů 😉 Lidové pranostiky do starých časů patří, to máte pravdu, ale nesouhlasím s názorem, že se z nich vytratilo lidské moudro. Vím, že tam je, a také jsem se o tom mohla mnohokrát i sama přesvědčit. Proto si neodpustím rubriku s názvem “Lidové pranostiky” pro své potěšení založit. Věřím tomu, že mezi námi je nás víc, co nepochybujeme. A kdo dneska k přírodě ještě nepocítil tu silnou náklonnost, nevadí. Jistě se to s věkem bude prohlubovat. Je přeci krásné, že příroda nás nenutí, abychom ji milovali hned a s plným nasazením. Je tu pořád trpělivě s námi a odolává i lidské snaze zahnat ji do ústraní a na místo zeleně budovat betonové stavby. Jsem ráda, že jsem i já za dobu svého života zmoudřela a nebála se jít po cestě směrem blíže k ní. Jsem šťastná, když Prahu, své rodné město vidím ve zpětném zrcátku auta a uháním směrem ke krásnému jihu Čech. Je tu kraj pohádkový a ze svých oken mám miliónový výhled do dálky na romantický vodní zámeček s červenou fasádou.
- vodní zámeček Červená Lhota
Nebo to bude tím, že jsem na ty pohádky ještě nepřestala věřit (?)
VĚŘÍM VE STARÁ MOUDRA O PŘÍRODĚ
Tady u nás nás počasí a pranostiky ovlivňují mnohem víc než lidi ve městě, neboť příroda se tu na nás mačká ve velké přesile.
Nikdy mě nepřestane fascinovat, kolik barev, vůní a chutí může mít česká zahrádka! Má zahrada je pro mě velkou utěšitelkou a milou živitelkou zároveň, ale díky ní si uvědomuji, že co příroda stvoří, to člověk nevylepší. Zůstávám v údivu nad tím, jak les voní v každém ročním období jinak. Jak měkce je les vystlaný mechovými polštáři,že ani srnka si nevšimne, jak blízko jsem se dostala do jejího teritoria. Jak zádumčivá umí být krajina, kterou jsem obklopena a jak hluboko do srdce i do duše se mi po letech života prožitých v našem domě na vsi dostalo tohle všechno pod kůži.
Tudy vcházím do zdánlivě méně užitkové části své zahrady, ve které se mi nejlépe relaxuje. Vládu jsem předala už dávno květinám a bylinkám, já jen občas lehce asistuji a sklízím to, co jsem před léty zasela. Vždy si u toho vzpomenu na jedno přísloví.
“Kdo chce být šťastný chvíli, nechť se vdá a ožení. Kdo chce být šťastný celý život, musí si pořídit vlastní zahradu.”
NA TENHLE KOLÁČ SI POČKÁM DO LÉTA
Náš život dnes není ovlivňován přímo ročními cykly, protože někteří si ani nemusí všimnout, že by se jim měla podle kalendáře změnit i strava. Plody léta si dopřávají po celý rok, tedy i v zimě, protože potravinářský průmysl na detaily ročních cyklů nehledí a chrlí potraviny trvanlivého charakteru od jara do podzimu beze změny sortimentu. Já se nesnažím přeskakovat z jednoho ročního období na druhé díky své mrazničce. U nás doma jsem nastolila taková pravidla, která s ročním cyklem korespondují. Borůvkový koláč je přeci nejlepší z čerstvě nasbíraných borůvek z našeho lesa. Už od prosince se na něj těším, ale s chutí vydržím na ten pravý borůvkový čas. A až přijde, opět nebudu borůvky strkat do mrazničky a sníme je všechny v čase, který jim byl vymezen.
Roční obdodí ale neovlivňuje jen skladbu našeho jídelníčku. Mně osobně ovlivňuje i náladu. Dnes je takový ten den, který nebe už ráno přiklopilo svou šedavou neproniknutelnou pokličkou. Přes větvě stříbrného smrku vidím za mlžnou hladinou rybníku na střechu červeného zámečku, jak se utápí v mlze a barva jeho fasády dnes nehází ty své optimistické stíny, které by mě lákaly vytáhnout paty z domu. Jdu zatopit v krbu, protože shledávám tuto dobu tím nejlepším časem, kdy bych mohla začít připomínat si dávné pranostiky a hledat v nich optimistické výhledy na dny budoucí, potažmo i na mé lepší vyhlídky z okna.
Vítám Vás u nás doma v sadu.
Stará brána původního selského stavení odděluje užitkový prostor ovocného sadu od zahrady ve dvoře. Dokud budou stát tyto brány, budou české vesnice na pohled jako malebné kulisy pohodlně stojící uprostřed okolní přírody, na kterých je vidět, že jedno s druhým souzní a vytváří pěkný celek.
JEN SE TAK DÍVAT BLÍZKO SEBE
Chci opět s chutí a respektem po celý rok naslouchat pranostikám našich předků, protože nemám důvod pochybovat o jejich moudru. S důvěrou se pokládám do náruče přírodních zákonů a budu věřit hlavně sobě, že příroda kolem mě nebude v mé společnosti strádat 🙂 Komu pranostika nepomůže, toho jistě potěší vzpomínky na časy, kdy příroda ruku v ruce s uměním naslouchat a pozorovat vše kolem sebe byla jedinou a tudíž i poslední meteorologickou předpovědí. I kdyby nemělo všechno na sto procent fungovat, je přeci důležité nezatratit to obyčejné pozorování věcí kolem sebe.
Poslední dobou se stalo smutným trendem přehlížet se navzájem. Více se přibližujeme k lidem vzdáleným, protože si můžeme vzdálenost snadno zkrátit pomocí moderních sdělovacích prostředků. Někdy si u toho ani nevšimneme faktu, že jsou tu lidé, kteří stojí přímo vedle nás … a od těch se na míle nenávratně vzdalujeme.
Lidové pranostiky nás zase naučí pozorovat věci kolem sebe.
A to je ze všeho nejdůležitější!
Co se děje kolem nás, to přeci můžeme nejlépe ovlivnit.
Vítejte nejen v mé rubrice, ale též v mém domě, na mé zahradě, v mém sadu a v mé kuchyni.
Přeji Vám nejen krásný, dlouhý a pohodový celý rok. Kdo si zakoupil můj kalendář na letošní rok, tomu přeji rok plný dobré chuti.
Šárka Škachová
autorka kuchařské knížky Rande s gurmánkou nejen v české kuchyni – kniha
Šárčina škola vaření – blog
Krásněji to snad ani napsat nešlo! Je to vysloveně óda na českou krajinu, přírodu, tradice a vůbec správný způsob žití a znova se zahledění do svého prostředí, které nás obklopuje. Máš naprostou pravdu v tom, že jídelníček by se změnit měl během roku, a měli bychom konzumovat jen sezonní ovoce a zeleninu, a ne nějaké jahody vyhnané pesticidama a chemikáliema v umělých sklenících, které nikdy nebudou tak zdravé, měkké a sladké, jako to pravé letní jahody. Já se snažím to dodržovat, ale někdy mám chuť na určité věci po celý rok a neodolám. Je taky pravdou, že příroda nás umí vždy překvapit, protože narozdíl od nás, kteří se světem touláme jen nějakých 5 000 let, Matka Příroda je tu již od začátku a vždy vše zdárně zdolala a přihlížela tomu, jak se ta naše Země mění. Jen my lidé jsme za těch pár let dokázali ji zprznit a zničit… tak snad bychom každý za sebe mohli udělat něco dobrého tento rok? Ona nám nabízí přístřeší, stravu, místo, kde žít – tak my bychom mohli podporovat místní zahrádkáře, ať ta jejich práce a snaha je patřičně oceněna, a nekupovat zahraniční ovoce a zeleninu. Netrhat zbytečně květiny, nestavět domy tam, kde je královnou příroda, nechat zvěři její přírodní životní prostředí a tedy neničit lesy a nekácet stromy. Když to neuděláme my, nikdo jiný přírodě nepomůže. Tolik pronostik existuje, ale všechny jsou z minulých časů – jako kdyby lidé tenkrát byli moudřejší, než my. Dokažme, že to jde i jinak. Díky Gurmánce za tento milý a pozitivní článek do nového roku a těším se, jak se ta rubrika lidových pronostik bude stále obohacovat.
Hezký rok 2015 všem čtenářům!
Petra:
Na to není co říct! Pochopila jsi přesně to, co jsem tím zamyšlením myslela. Jsi moje holka! 🙂 Hodně jsme toho spolu zažily a měly možnost okouknout svět. Na mnoha místech je krajina jen ochočená divočina, ale naštěstí příroda neztrácí paměť a nevzdává své úsilí být zase taková divoce panenská, soběstačná a na lidech nezávislá. Proto mám ráda ty naše každoroční plavby jachtou po moři, kde mohu nerušeně pozorovat neosídlené a nepřístupné břehy míst, kde kraluje příroda a nikdo ji neutlačuje. Nejkrásnější jsou noci v opuštěných zátokách Kornatských ostrovů. Je to nejčlenitější souostroví celého Středomoří a ostrovy vypadají jako skutečné perly rozeseté po mořské hladině. Všude kolem moře, bílé ostrůvky vyčnívají jako kamenné pouště k modré obloze bez mráčku. Všude kolem liduprázdno, jen pod hladinou je čilý podmořský svět v neustálém pohybu.
A přes nasycení takovou krásou se stejně ráda vracím k nám domů, do kraje rybníků a lesů vonících jehličím. Příroda je krásná i tehdy, když není na první pohled omračující. Je třeba se naučit být její součástí a vnímat ji jako něco, co zdaleka není samozřejmé.
Nedávno jsem psala kuchařskou přílohu na téma RECEPTY ZE ZAHRÁDKY pro časopis DIAstyl (již tam píši neuvěřitelných 8 let … uf, skoro nevěřím, že mám ještě o čem psát 🙂 Je to tím, že inspiraci čerpám opravdu ze všeho kolem sebe. Mám štěstí, že jsem našla odvahu splnit si sen a neupíchnout se někde v přelidněném městě.
Celou kuchařskou přílohu jsem začala tím, že jsem se vyznala zahradě ze svého vztahu k ní. Je výhodou psát o něčem, co skutečně žijeme, to je jasné. Svou zahradu jsem nazvala utěšitelkou a živitelkou, protože vše co na ní roste je zdrojem mé kulinární inspirace. Nikdy mě nepřestane fascinovat, kolik barev, vůní a chutí se dá najít i na malém prostoru české zahrádky. V závěru jsem přeskočila plot své zahrádky a vydala se do nedalekého lesa, louku a mez, protože tam mám nekonečnou zásobárnu \”zelených potravin\” … 🙂 Však ta má místa znáš. Mám to tady ráda, to je celé. Nejraději jsem, když se mi sjede celá rodina a mohu si užít všechny své role. Být matkou a babičkou je výjimečné postavení a považuji si toho, že se pozvolna přesouvám z jedné životní role do druhé a nehroutím se z toho. Těžko bych si představila, jak optimistická doba pro babičky mé generace může nastat. Žádná šatová zástěra a na hlavě uvázaný šátek na uzlík pod bradou! :-))) Hlava plná cestovatelských plánů, uskutečněné cesty do dalekých krajů (na Čínu bych bývala nikdy nevěřila). S klíčky od terénního vozu se mi otevírají i takové obzory, za které bych se jen stěží dostala. Rande s rybáři na hrázích při podzimních výlovech v ranních mlhovinách atd. Bylo by toho mnoho, co dnešní babičky mohou a dříve si na to netroufaly ani pomyslet. A báječné je mít dcery, jako velké kamarádky 😉 Vlastně kvůli vám jsem si své stránky v roce 2006 zakládala. Děkuji za krásné komentáře a hlavně, za denodenní sdílení našich zážitků! Škoda jen, že It je od ČR trochu dál než bych chtěla.
Krásně píšete.
Nikdy se nemohu od řádků odtrhnout. Chtěla bych mít od vás zase pěknou knihu. Mějte se hezky, paní Šárko. Jsem vaše věrná čtenářka a fanynka.
Anna:
Děkuji za milé komplimenty! Těší mě, že se u dobrého jídla scházím se stejně naladěnými lidmi. Potěšení je na mé straně, Anno 🙂
Kamna jsou božííííííí. Kolik taková nádhera stojí?
Melinda:
Děkuji 🙂 Velká kachlová kamna jsem si vždycky přála a mám z nich už dlouhé roky radost. Jejich cena je vyšší, vzhledem k tomu, že se jedná o velký a masivní kousek postavený jako solitér ve středu místnosti. Nevím jak se ceny pohybují dnes, ale tento typ přijde jistě na více jak 300 tisíc. Raději se informujte o výrobců. Mám tu odkaz na naše kamnářství, ale jistě se dá sehnat někdo i ve vašem okolí, kdo ochotně zodpoví všechny otázky s tím spojené.
http://mujweb.cz/krby.myslivec/#kachkam